Zdeněk Mathauser Pořadí knih

Ze dvou stran bývá slyšet v podstatě týž názor. Z jedné strany zní tak, že fenomenologie v tom domyšlení, jehož se jí dostalo u Husserlových nástupců, ústí do estetiky a poetiky; z druhé strany zaznívá, že pokud chce estetika zůstat věrna své věci, musí z ní nakonec sama fenomenologie promlouvat. Kniha mapuje snahu autora prokázat a propracovat souvislosti mezi fenomenologií a estetikou. Autor do ní sebral u příležitosti svých pětaosmdesátin některé své – někdy starší, někdy polistopadové – texty o fenomenologii samé a o pokusech zastihnout ji v jejím iniciačním a interpretačním nakročení do světa umění a poezie.

Sborník studií o ruské literatuře 19. a 20. století představuje průřez celoživotním dílem profesora Zdeňka Mathausera. Jednotlivé studie reflektují Husserlovu fenomenologii a její stopy v ruské literární teorii 20. století, její silný vliv na ruskou modernu, demonstrovaný na konkrétních literárních dílech i osudech. Sborník rovněž přináší soubor několika obecných úvah (Kulturní dědictví jako filozofický problém, Fenomenologie světnice). Závěrečnou část sborníku tvoří rozhovory s autorem a dalšími osobnostmi o literatuře (Jiřím Cieslarem, Věrou Linhartovou).

Název knihy prozrazuje základní fenomenologickou inspiraci práce, která, jak ukazuje sled kapitol, spočívá na rytmu, jenž je střídavě rozehráván způsobem autorova a recipienova vidění na jedné straně, resp. i ontologickými důledky tohoto způsobu vidění na straně druhé. Dílo obsahuje tyto kapitoly: Světelná kritéria hodnoty, Model umělecké situace, Vzájemné průzory systémů, Vidění texty, Autor životopisný a autor recepční, Poetika - její invarianty a proměny, Závěřečné aspekty celostní.

Der eigentliche Inhalt des Werkes wird indessen den Leser hier und da näher an die Antworten heranführen, die er aber eher 'zwischen den Zeilen' als im reinen Wortlaut suchen muß, denn diese Arbeit ist in der Hauptsache literaturhistorisch ausgerichtet. Es handelt sich um folgende Themen: 1) Die Bedeutung der Dichtung für das lesende Publikum in der UdSSR; 2) Die Tradition der jüngeren russischen Dichtung in der UdSSR; 3) Die Entwicklung der sowjetischen Nachkriegsdichtung; 4) Das Spezifische der Nachkriegsdichtung in der UdSSR im Vergleich zur tschechischen Dichtung: 5) Das Spezifische der tschechischen Rezeption der russischen Nachkriegsdichtung

Výbor z veršů největšího básníka ruského symbolismu, který se vyvíjel od mlhavých linií plných tušení a víry v Lásku, Krásu a Moudrost k romantické desiluzívní a groteskní vizí světa týchž hodnot a který Říjnovou revoluci přijal jako očistnou bouři, již očekával. Výbor zahrnujerůzné básně z jeho tvorby, je však orientován zejména na poezii milostnou (výbor byl dělán, jak přiznává ediční poznámka, na základě subjektivního vkusu a intimního vztahu překladatele k některým autorovým básním).

Soubor čtrnácti studií o ruské literární avantgardě. Věnují se ruské avantgardní poezii (futurismus, Cvetajevová, Majakovskij…), osobnostem Andreje Bělého a Borise Pasternaka či prózám Viktora Šklovského. Poslední oddíl obsahuje teoretické studie.