Román Věž, talentovaného waleského autora, je zasazen do prostředí ostrova Anglesey. Ten je z dávné historie známý jako centrum keltských učitelů a kněží – druidů, z raného středověku jako bašta nezávislých velšských knížat a dnes jako tradiční region, kde se stále – i přes erozivní působení globalizačních a asimilačních procesů – uchovává kontinuita velšského jazyka, kultury a způsobu života. Věž autorova románu bývala kdysi větrným mlýnem, potom zříceninou, dnes je nákladně a okázale renovována. Tento symbol něčeho trvalého i měnícího se v Hughesově vyprávění stává objektem, s nímž jsou po jednotlivých kapitolách spojeny prolínající se osudy hlavních postav. Hughesův román Věž tak představuje vynikající psychologickou sondu vztahu lidí a místa i poetickou evokaci krajiny.
