Amira Keidar

Amira Keidar se narodila na podzim 1963 v kibucu v Izraeli. Byla důstojnicí v izraelské armádě, poté žila 3 roky v Paříži, kde studovala obchodní angličtinu a politologii. Po návratu z Francie dokončila bakalářské studium mezinárodních vztahů na Židovské univerzitě v Jeruzalémě a pak dělala 6 let letušku v Israeli Airline EL-AL. Pak začala pracovat jako badatelka v národním televizním kanálu, kde napsala množství miniživotopisů pro show rozhovorů. Při bádání a psaní o životech lidí si uvědomila, že psaní biografií by mohlo být jejím úkolem. V roce 2003 umírala dloholetá přítelkyně její matky Rachel na rakovinu. Na smrtelné posteli dala Rachel svým přátelům deník, který její matka napsala během likvidace ghetta Siedlce (východně od Varšavy) v srpnu 1942. V deníku, kterým bylo pouhých 9 stránek přeložených z polštiny, popsala 27letá žena jasnými a věcnými slovy krutosti Nacistů ve svém rodném městě a především hrůzné dny vyhlazování živdovské komunity v Siedlci. Rachelina matka detailně popsala dny, které strávila ona se svou tehdy roční dcerkou Rachel v podkroví, zatímco Nacisté pronásledovali Židy v ulicích Siedlce, aby je odeslali do vyhlazovacího tábora. Když Amira četla tento deník o mladé matce, která se snaží, aby její dítě zůstalo naživu, o matce, která bojuje s nebezpečími vně i uvnitř podkroví, rozhodla se, že chce, aby se o tomto příběhu dozvěděli ostatní. V roce 2007 Amira opustila práci badatelky a o měsíc později seděla v letadle do Polska – to byl začátek bádání pro knihu, kterou už měla v hlavě. A tak to pokračovalo až do roku 2009, kdy byla kniha Lalečka hotová. Od té doby se Amira živí psaním biografií a příběhů jiných rodin. Po skoro 20 letech, kdy žila na různých místech, žije nyní s dvěma dcerami v tomkibucu, kde se narodila.