Lukáš Ryšavý Knihy

Řešení přeshraničních sporů stále více zaměstnává právníky z různých právních odvětví, a to již ve fázi vzniku právních poměrů, kdy se subjekty snaží dohodnout co možná nejefektivnější způsob řešení jejich případných sporů, které by mohly v budoucnu vzniknout. Standardně se tedy ve smlouvách objevují vedle doložky rozhodčí i doložky mediační a prorogační. Ačkoliv však ustanovení ve smlouvě zpravidla vypadají nenápadně a obsahují nanejvýš pár odstavců, po vzniku sporu se stávají úhelným kamenem pro jeho rozhodnutí, příp. úspěšné vyřešení. Publikace se snaží nejen analyzovat současné otázky spojené s doložkami o řešení přeshraničních sporů, se kterými se v českém právním prostředí můžeme setkat, ale porovnává i přijatá řešení českých soudů a odborné veřejnosti se zahraniční právní praxí. Vzhledem k tomu, že právní úprava doložek o řešení přeshraničních sporů se nachází jak v normách vnitrostátního a unijního, tak mezinárodního původu představuje publikace kompilát různých přístupů a teorií, které tuto bouřlivě se vyvíjející právní oblast ovlivňují.

Publikace Mezinárodní právo soukromé - procesní otázky se zabývá aktuální problematikou procesních vztahů s cizím prvkem. Představuje tuto oblast práva jak po stránce teoretické, tak po stránce praktické. Největší pozornost se zaměřuje na zodpovězení základních otázek, které je nutné si v souvislosti s procesními vztahy s cizím prvkem klást: Kdy je dána pravomoc českých soudů k rozhodování soukromoprávních sporů s cizím prvkem? Kdy je možné v České republice uznat a vykonat cizí soudní rozhodnutí? Publikace se navíc věnuje i mezinárodnímu rozhodčímu řízení a některým otázkám mezinárodní soudní spolupráce.

Učebnice mezinárodního práva soukromého přibližuje základní aspekty jeho obecné a zvláštní části. V úvodu jsou zmíněny vývoj mezinárodního práva soukromého od starověku po současnost a moderní vědecké a teoretické koncepty. Vycházeje ze základních postupů a zájmů v rámci aplikace kolizního práva učebnice dále přináší výklad kvalifikace soukromoprávních poměrů s cizím prvkem, veřejného pořádku v rámci mezinárodního práva soukromého a základních právních pramenů tohoto právního odvětví. Ve zvláštní části se autoři postupně věnují osobnímu statutu, právnímu jednání, obligačnímu a věcnému statutu. V kapitolách o dědickém statutu a rodinném právu včetně vztahů mezi manželi zmiňují i vlivy související s těmito oblastmi, zejména vlivy globalizační a migrační. Ve výkladu představují nejen vnitrostátní právní úpravu a normy pramenící z harmonizační a unifikační aktivity EU, ale také právní úpravu v rámci mezinárodní komunity.

Publikace přibližuje základní aspekty mezinárodního práva soukromého jak z pohledu rozhodného práva v soukromoprávních vztazích s mezinárodním prvkem, tak i z pohledu mezinárodního práva civilního procesu. V současném světě ekonomické, hospodářské, kulturní a sociální provázanosti se ve stále větší míře dostávají do popředí i právní otázky, které lze pro oblast soukromého práva shrnout do tří základních: Soudy kterého státu budou danou věc rozhodovat? Podle jakého práva? Za jakých podmínek bude rozhodnutí soudu jednoho státu uznáno, případně vykonáno, na území druhého státu? Na tyto otázky odpovídá tato kniha především z pohledu práva Evropské unie, neboť dopad její zákonodárné činnosti je v oblasti mezinárodního práva soukromého zcela zásadní a neopominutelný – jedná se zejména o nařízení unifikující smluvní a mimosmluvní závazkové vztahy, problematiku rodinného práva, výživného, dědického práva a také nařízení upravující mezinárodní příslušnost soudů a uznávání a výkon rozhodnutí. Tato unijní úprava je následně doplněna o popis vnitrostátní právní úpravy mezinárodního práva soukromého a relevantních mezinárodních smluv. Autoři nabízejí zejména studentům právnických fakult, ale i širší veřejnosti přehlednou a výstižnou učebnici, která vedle teoretických poznatků přináší i pro praxi důležitý přehled o úloze a povaze norem mezinárodního práva soukromého. 2., rozšířené vydání.

Rozhodčí řízení je specifickým druhem mimosoudního způsobu řešení sporů, ve kterém se kloubí soudní principy se zájmy stran, důvěrnost s transparentností, autonomie vůle stran s nezávislostí a nestranností atd. Aby mohlo rozhodčí řízení správně plnit svou funkci, je nezbytné rozumět jeho základní charakteristice a pochopit možnosti a úlohu rozhodce. Teprve tehdy, budeme-li správně chápat význam rozhodčího řízení, jeho klady a zápory a jeho odlišnosti od řízení před obecnými soudy, můžeme naplno a beze strachu využít celý jeho potenciál. Institut nezávislosti a nestrannosti, jenž je vlastní všem moderním právním úpravám rozhodčího řízení, představuje jednu z centrálních podmínek realizace spravedlivého soudnictví, a tím i rozhodčího řízení, které se etablovalo jakožto rovnocenná alternativa k řízení před obecnými soudy. Rozhodce je stejně jako soudce povolán k tomu, aby konečným a závazným způsobem projednal a rozhodl spor, a přesto je mezi nimi podstatný rozdíl. Publikace podává obsahovou a právní analýzu pojmů nezávislost a nestrannost, které prostupují rozhodčí řízení od konstituování rozhodčího senátu až po zrušení, resp. po uznání a výkon rozhodčího nálezu. Pozornost je věnována rovněž rozdílům mezi rozhodcem a soudcem, které se projevují (byť ne výlučně) právě s ohledem na jejich nezávislost a nestrannost. Autor se snaží odpovědět na otázku, jakým způsobem jsou tyto pojmy chápány a vykládány, resp. jakým způsobem by měly být chápány a vykládány v rozhodčím řízení. Monografie je pojata jako komparace české a německé právní úpravy a tento komparativní přístup má podtrhnout význam rozhodčího řízení v mezinárodním obchodním styku. Publikace je určena především rozhodcům, advokátům, podnikovým právníkům, ale rovněž široké odborné i laické veřejnosti, která se může s tímto způsobem mimosoudního řešení sporů setkat.