Vladimír Tregl Knihy

Publikace Gallasové/Clam-Gallasové. Noblesa severních Čech pojednává o třísetletém působení těchto šlechtických rodů v severních Čechách. Na území dnešního Libereckého kraje Gallasové v průběhu 17. a 18. století získali čtyři panství - Frýdlant, Liberec, Grabštejn a Lemberk, která byla vlastněna jejich nástupci z rodu Clam-Gallasů až do konce druhé světové války. Příslušníci obou těchto aristokratických rodin zanechali v této lokalitě svou nesmazatelnou stopu v podobě šlechtických sídel, církevních památek či jiných staveb, ale i v místním názvosloví, neboť některé obce či liberecké městské části dodnes nesou jejich jméno. Publikace představuje všech osm generací majitelů nejen jako válečníky, diplomaty a hospodáře, ale umožňuje nahlédnout i do jejich soukromého života a způsobu trávení volného času. Osm kapitol o jednotlivých členech rodu je proloženo osmi kapitolami o jejich rodových sídlech či jiných památkách a lokalitách, které jsou s Gallasy a Clam-Gallasy úzce spojené. Jedná se o hrad a zámek Frýdlant, klášter Hejnice, pražský palác, zámek Lemberk, Lázně Libverda, hrad Grabštejn, Liberec a Jizerské hory. Všechny kapitoly jsou doprovázeny bohatým obrazovým materiálem, a to jak v podobě reprodukcí dobových portrétů, tak i historických či současných vyobrazení popisovaných míst.

Publikace byla financována z Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní kulturní identity (NAKI) – „Každodenní život a kulturní vliv aristokracie v Čechách a ve střední Evropě v kontextu veřejně přístupných historických sídel ve správě Národního památkového ústavu – instalace, prezentace, aplikace“, č. DF11P01OVV026.Obsah:Historie a stavební vývoj hradu GrabštejnProhlídková trasa hraduKaple sv. Barbory

Severočeské zámky Ploskovice a Zákupy spojuje stejná historie od roku 1663, kdy se staly vlastnictvím jednoho majitele. Významným pro obě sídla bylo období, kdy patřila Anně Marii Františce velkovévodkyni Toskánské. Tato činorodá šlechtična nechala přestavět zákupský zámek ve velkolepý barokní areál, v Ploskovicích pak v blízkosti staršího objektu vybudovala zámek zcela nový.

Katalog k výstavě s názvem Zapomenuté zámky představuje dnes nepřístupná či již neexistující šlechtická sídla v Libereckém kraji a jeho okolí (Sloup, Svojkov, Mimoň, Zahrádky, Doksy, Hrubá Skála, Kopidlno, Jičíněves, Český Dub). Na příkladu těchto několika památek se autoři věnují složité situaci při zajišťování státního kulturního majetku po roce 1945. Vedle historie prezentovaných hradů a zámků katalog obsahuje také snímky vybraných kusů zachovaného původního mobiliáře, díky autentickým fotografiím dává nahlédnout do rodinného alba šlechtických rodin a archivních snímků, jež zachycují předválečný stav původních interiérů. Vlastní katalogová část obsahuje výčet exponátů uplatněných na výstavě.

Publikace byla financována z Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní kulturní identity (NAKI) – „Každodenní život a kulturní vliv aristokracie v Čechách a ve střední Evropě v kontextu veřejně přístupných historických sídel ve správě Národního památkového ústavu – instalace, prezentace, aplikace“, č. DF11P01OVV026.

Historie a stavební vývoj zámku - Interiéry zámku - Zajímavé osudy (Anna Marie Františka Toskánska, Orlík, vévoda Zákupský, Josef Navrátil, rod Bombelessů ve službách Habsburků, korunní princ Rudolf, Marie Tereza z Braganzy) - Zajímavosti z prohlídkové trasy (orchestrion, kukátková skříň, osobní výtah Ferdinanda Dobrotivého, toaletní křeslo, busta od Emanuela Maxe, kolekce dvorského porcelánu)

Kniha Zámek Litomyšl není průvodcem popisujícím podrobně vývoj architektury nebo každý pokoj památky, zařazené v roce 1999 na Seznam světového dědictví UNESCO. Hledá autentické části a vybavení v místnostech, které prošly bouřlivou proměnou, především v 18. a pak ve 20. století. Po úvodní, stručné kapitole o historii, vybírají autoři ty předměty, které do zámku zakoupily a přinesly rodiny majitelů, zejména Trauttmansdorffů a Waldstein-Wartenbergů, které nebyly součástí svozů a konfiskátů po roce 1945. S ohledem na používání jednotlivých pokojů nebo ve spojitosti s dochovanými předměty umožňuje také nahlédnout do čtenářsky zajímavých součástí každodenního života na reprezentativním, přesto venkovském aristokratickém sídle, jako bylo stolování, denní režim jídel, luxusní nápoje, lov nebo divadelní zábava v 18. a 19. století.