Václav Štěpán Pořadí knih

Z čeho v českých zemích vznikl anarchismus? Co byla Omladina? Kým byli básníci z „generace buřičů“? Jak se organizovali anarchističtí horníci a textiláci? Čím chtěli anarchisté podvracet stát a kapitalismus, armádu a církev? Jak souvisel anarchismus s loupežemi klenotů a pašováním cukerínu? A mohla vzniknout anarchistická politická strana? Nejpodrobnější vylíčení dějin českého anarchismu čekalo na své vydání skoro šedesát let. Kniha neztratila nic na své aktuálnosti, ani na živém popisu příběhů, které zachycuje. Díky autorově detailní rekonstrukci na základě anarchistických časopisů, policejních zdrojů i dalších pramenů před námi plasticky vyvstává obraz hnutí, které čelilo represím i nepochopení, a přesto se výrazně zapsalo nejen do dějin české literatury. Doslovy: Ondřej Slačálek, Petr Šámal

Publikace navazuje na dvoudílnou monografii Prozatímní divadlo 1862–1883 (Praha, Academia / Národní divadlo, 2006). Za použití stejné metodologie do podrobností mapuje český repertoár pražského Stavovského divadla od doby, kdy se začal utvářet profesionální český soubor a dochovala se ucelená řada divadelních cedulí, do vzniku Prozatímního divadla. Z cedulí jakožto prvořadého a unikátního pramene výzkum vycházel, jejich informace byly však ověřovány a doplňovány na základě studia dalších pramenů, dobového tisku a literatury. Využití specializované databáze Elektronický divadelní archiv umožnilo sestavení nejen soupisu inscenací a představení, ale i přehledu činnosti tvůrců, inscenátorů i interpretů Stavovského divadla v uvedeném období.

Publikace navazuje na dvoudílnou monografii Prozatímní divadlo 1862–1883 (Praha, Academia / Národní divadlo, 2006). Za použití stejné metodologie do podrobností mapuje český repertoár pražského Stavovského divadla od doby, kdy se začal utvářet profesionální český soubor a dochovala se ucelená řada divadelních cedulí, do vzniku Prozatímního divadla. Z cedulí jakožto prvořadého a unikátního pramene výzkum vycházel, jejich informace byly však ověřovány a doplňovány na základě studia dalších pramenů, dobového tisku a literatury. Využití specializované databáze Elektronický divadelní archiv umožnilo sestavení nejen soupisu inscenací a představení, ale i přehledu činnosti tvůrců, inscenátorů i interpretů Stavovského divadla v uvedeném období.

Kniha o historii opavského dominikánkánského kláštera vznikala postupně od r.1965 a je výsledkem boje za záchranu tohoto jedinečného historického objektu. Různé okolnosti způsobily, že kniha mohla vyjít teprve nyní, doplněna o poznatky téměř ze všech oborů historického bádání, jimiž se autor zabýval, i o jeho vlastní zážitky.

Bohatě ilustrovaná publikace ke 180. výročí premiéry Tylovy a Škroupovy hry (21. prosince 1834). Zabývá se známým tématem v širším kontextu pražského dobového divadla, literatury a žurnalistiky a věnuje se též problému pražské němčiny, který měl pro další život hry zásadní význam. Připomíná slovem i obrazem dobové zdroje Tylova námětu a porovná jednotlivé úpravy textu Fidlovačky, vzniklé během sta let v divadelní praxi. Samostatně je komentován český film Svatopluka Innemanna Fidlovačka z roku 1930. Poprvé je podrobněji představen pražský estetik, divadelní kritik a univerzitní profesor Anton Müller (1792-1843), nejvýznamnější referent pražského listu Bohemia, jehož negativní kritice Fidlovačky připsala historie rozhodující podíl na jejím premiérovém neúspěchu. Samostatná kapitola nabízí přehled nastudování Fidlovačky od premiéry do současnosti na pražských i mimopražských scénách. Texty a vybrané inscenace jsou doplněny obrazovými a textovými dokumenty z fondů archivu Národního divadla v Praze, divadelního oddělení Národního muzea, fotografického archivu Divadelního ústavu, Národní galerie a dalších zdrojů. Text doplňuje jmenný rejstřík.

Kniha vydaná při příležitosti 660. výročí první písemné zmínky o obci.