Svatopluk Čech Knihy

pravděpodobně jeho nejlepší román, líčí zde své mládí a studium na gymnáziu.

Učební text Přehled embryologie člověka je adresován studentům magisterského programu Všeobecné lékařství a Zubní lékařství, a posluchačkám studijního programu Specializace ve zdravotnictví, které studují obor porodní asistent. Při sestavování a psaní textu autoři sledovalidva cíle: 1) společně s recentními poznatky o prenatálním vývoji člověka studentům zprostředkovat rovněž informace, týkající se důležitých a častějších vrozených vývojových vad, a to v rozsahu curricula předmětu tak, jak je zakotveno ve výukových sylabech a soupisu požadovaných znalostí. 2) po grafické stránce vypráví text tak, aby uživateli usnadnil pochopení a zapamatování probírané látky, k tomu slouží obrázky a schémata, tabulky, důsledné desetinné třídění kapitol i členění textu, v němž pasáže doplňkového charakteru jsou odlišeny kurzívou.

V prvém odd. je podán výbor z Jitřních písní a z Nových písní, v nichž lze spatřovat vrchol programně politické poezie Čechovy. Druhý odd. obsahuje vybrané verše z Písní otroka, Sekáčů, Stepi a ukázku skladby Do světa širého. Třetí část výboru seznamuje čtenáře s ukázkami drobnější poezie výpravné i reflexivní. V odd. čtvrtém je básníkova nejzávažnější satirická skladba Hanuman, v posledním odd. je zajímavá skladba ze života českého lidu Ve stínu lípy.

Histologie a mikroskopická anatomie pro bakaláře - 2., přeprac. vydání.

Pan Matěj Brouček, majitel pražského činžovního domu, se ne vlastním přičiněním vydává na podivné cesty časem a prostorem. Měšťák, který se zajímá jen o hmotné statky a své osobní pohodlí, je konfrontován s lidmi a mimozemskými bytostmi, kteří uvažují docela jinak. Po návratu ze své oblíbené vinárny je pan Brouček unesen na Měsíc, kde se setkává s jeho obyvateli, překypujícími bujnou fantazií, ale neschopnými pochopit reálný pozemský život. Podruhé se propadne do doby husitských válek a ocitá se mezi odhodlanými obránci Prahy. Třetí cesta pana Broučka vede na Jubilejní výstavu průmyslu a umění Čech, kde zažije pitoreskní dobrodružství.

Společné vydání všech výletů pana Broučka. Pan Matěj Brouček, majitel pražského činžovního domu, se ne vlastním přičiněním vydává na podivné cesty časem a prostorem. Měšťák, který se zajímá jen o hmotné statky a své osobní pohodlí, je konfrontován s lidmi a mimozemskými bytostmi, kteří uvažují docela jinak. Po návratu ze své oblíbené vinárny je pan Brouček unesen na Měsíc, kde se setkává s jeho obyvateli, překypujícími bujnou fantazií, ale neschopnými pochopit reálný pozemský život. Podruhé se propadne do doby husitských válek a ocitá se mezi odhodlanými obránci Prahy. Třetí cesta pana Broučka vede na Jubilejní výstavu průmyslu a umění Čech, kde zažije pitoreskní dobrodružství.

Báseň byla napsaná roku 1896. Autor se v ní obrací na praotce Čecha, píše o jeho krásných představách a o tom, jak to tu ve skutečnosti bylo (o rušných časech, o požárech apod.).

Jako antický mladík, sní i hrdina románu o vynalezení letadla, ale ztroskotá.

Tento svazek básní Sv. Čecha obsahuje Písně otroka, Sekáče, torzo básně Step a básníkovu závěť Do světa širého.

Epos inspirovaný básníkovým pobytem v Dánsku. Hrdinkou je dcera Přemysla Otakara I., provdaná za dánského krále Waldemara. Čech ji představuje jako ideál české ženy. První knižní vydání; první publikace proběhla po částech v letech 1883 až 1884 v Květech. Svazek 7 a 8 edice Kabinetníknihovna.

Hanuman je zvířecí epos, který obsahuje deset zpěvů. V prvním zpěvu se básník hájí, že se chopil této látky, a kritizuje "jednostrannou civilizaci", která by mohla proměnit svět v bezbarvou hmotu. V indickém pralese žijí potomci posvátných opic pod vládou rodu Hanumanů. Posledním potomkem je malý Hanuman, jehož matku zabije námořník, který ho odvede na loď. Na lodi se Hanuman učí a po příjezdu do Anglie mu námořník oblékne pestrou uniformu a putují Evropou, kde Hanuman obveseluje publikum. Když se námořník vrátí na loď, ta se potopí u indických břehů, ale Hanuman přežije a je vítán svými poddanými. Oznamuje, že chce povznést opičí rod na úroveň evropské civilizace a zahajuje reformy. Opičáci se musí zbavit ohonů, nosit obuv a oblékat se jako lidé. Starý Vindragupta a nespokojenci se postaví proti Hanumanovi a po neúspěšném vojenském zásahu král oslaví vítězství a udělí milost. Hanuman se rozhodne navštívit Evropu, ale jeho lidé jsou chyceni a prodáni do zvěřinců. Básník, který se s Hanumanem setkal, lituje jeho osudu a doufá v čas, kdy se lidstvo sjednotí v jedné kultuře, což by mohlo přinést i opicím šanci stát se jako lidé.

politická skladba. Zde se vyskytují Čechovy úvahy o vlastním životě a básnické tvorbě.

Jedná se o krátkou novelu inspirovanou právnickým prostředím a jedním starým fasciklem, jež se zabýval sporem mezi lichvářem a dlužníkem.

Básnická sbírka, v níž převažuje sociální lyrika a veršovaná satira. Autor se zde staví do role mluvčího národa. Básně mají meditativní charakter, vycházejí z básníkových úvah. Čtvrté vydání s úvodem od Ferdinanda Strejčka.

Další "broučkiáda" Svatopluka Čecha... Autor plně využil dobové výstavní atrakce v Praze k definitivnímu zarámování omezené hlouposti svojí nejslavnější postavy... Objevují se zde parodie na básně, nejen plné vzletu „Orlanda Furiosa“, ale i něhy „Břetislava Boubínského“...

Obsahuje romány Pravý výlet pana Broučka do Měsíce a Nový epochální výlet pana Broučka tentokrát do XV. století.

Satirický román, kdy se dostává pražský měšťák pan Brouček na Měsíc a setkává se s místními obyvateli.

Ve druhé knize se autor s kritikou zaměřuje zejména na samotného Broučka. Ten se tajemnou podzemní chodbou ocitne náhle v patnáctém století, v husitské Praze připravující se na boj s křižáky. Ujme se jej pan Domšík, provádí ho po Praze a ubytuje Broučka ve své domácnosti. Autor důkladně využívá v pozdější době běžný prvek fantastických příběhů – konfrontaci obyčejného člověka s cizím prostředím, s jinou časovou rovinou. Při srovnání měla vyniknout Broučkova zbabělost a nedostatek morálky v protikladu s hrdinstvím husitů. Reálnost prožitého dobrodružství je v závěru opět zpochybněna Broučkovým procitnutím na dvorku hospody Vikárka. Výlety pana Broučka byly Leošem Janáčkem ztvárněny v podobě opery.

Cyklus veršovaných novel, klasické dílo, v němž ve stínu lípy u venkovské hospůdky vyprávějí životní příběhy sedlák, krejčík, učitel, vysloužilý voják, hostinská, pojezdný, potulný houslista a mlynář. Příběhy vážné i humorné,v nichž kontrastují dálky a domov, léto a zima, stáří a dětství, představují básnickou oslavu českého kraje i hlubokých citových vztahů, jimiž prostý člověk lne k rodné zemi.

Veršovaná povídka od Svatopluka Čecha. Vyšla v roce 1883, ale byla konfiskována a znova celá otištěna až po 1. světové válce. Je rozdělena na šestnáct částí. Má silně národní charakter, je výzvou Čechům k boji. Její poselství a idylický závěr může na dnešního čtenáře působitpřekonaně a zastarale.

Písně otroka byly vydány roku 1895 (v době vyhlášení stavovského práva nad Prahou) jako protest proti rakousko-uherské politice vůči národu. Kniha byla velice populární: během pouhých osmi měsíců roku 1895 byla vydána celkem 23x. Obsahuje 23 zpěvů odehrávajících se v tropech. Děj je situován do tropů a na plantáže. Je alegorií podrobeného národa Čechů, měla působit jako povzbuzení utlačovaným, jako výzva k boji. Je velmi emotivní, postavení otroka je zde vylíčeno věrně a přesvědčivě.

Epos inspirovaný básníkovým pobytem v Dánsku. Hrdinkou je dcera Přemysla Otakara I., provdaná za dánského krále Waldemara. Čech ji představuje jako ideál české ženy. První knižní vydání; první publikace proběhla po částech v letech 1883 až 1884 v Květech. Svazek 7 a 8 edice Kabinetníknihovna.

Výbor z básní Svatopluka Čecha, Šumařovo dítě, Skřivánek, Pohádka, Dědeček a babička, Na Bezdězi, Žižka, Husita na Baltu, Král a šašek, Vstup k „Václavu z Michalovic“, V kovárně, Písně sekáčů, Hrdina budoucnosti a Vánoční, nás vede k seznámení s básníkovým dílem. Nahlížíme do světa vidin a snů s barvitými popisy přírodních jevů, období husitských válek i doby pobělohorské. Není opomenuta ani sociální poezie a ideál křesťanské lásky.

poprvé publikováno v roce 1897 ilustroval Václav Sivko, doslov napsal Václav Stejskal vydáno pro členy Čtenářské obce jako výroční tisk edice Svět

Jako antický mladík, sní i hrdina románu o vynalezení letadla, ale ztroskotá.

Je to výbor z díla Svatopluka Čecha. Příběh je psán jako pohádka. Vychází z Čechových vlastních vzpomínek na dětství a jsou zde i básně z básníkovy prvotiny, které jsou málo známé. Básně střídá próza. Dále je zde doba husitská v básních i próze .Bitva na hoře Vítkově - z Nového epochálního výletu pan Broučka. Jsou zde i Básně otroka z roku 1894.Na začátku knihy je fotografie Svatopluka Čecha, který zemřel v r. 1908. Kniha vyšla v roce 1950 v knižnici pro střední školy.