Autor zachycuje historii domestikace zvířat, která sloužila člověku nejen jako zásobárna potravin, ale i jako zdroj energie, dopravní prostředek nebo byla chována pro zábavu. Seznamuje s domácími zvířaty pravěkého zemědělství i ve vyspělých civilizacích v povodí velkých řek. Ukazuje důsledky chovu zvířat pro rozpad prvobytně pospolné společnosti a upozorňuje na biologické změny ve vzezření domestikovaných zvířat.
Zlatý věk lidstva, harmonické společnosti bez vládců, tvrdých zákonů a válek, který opěvují básně sumerské, egyptské i Ovidiovy Proměny, byl po staletí považován za pouhou fantazii. Tím větším překvapením byly archeologické nálezy z posledních dvou desetiletí na Blízkém východě,které plně potvrzují pravdivost těchto bájí. – – Archeologické objevy posledních dvou desetiletí značně posunuly hranice znalostí o kolébce civilizací v Přední Asii od 10. do pozdního 4. tisíciletí př. n. l. Kniha využívá bohatého archeologického materiálu i pozdějších písemných pramenů, aby ukázala dlouhotrvající proces vytváření zemědělských civilizací, jež byly předpokladem pro vznik třídní společnosti a velkých říší Sumeru, Akkadu, Egypta a dalších.
Četné obrazové přílohy, jež dokumentují vyspělou kulturu Arménie, doplňují výklad o minulosti těžce zkoušeného arménského lidu a jeho zápasu o zachování národní existence. Autor se zmiňuje o pravěkém osídlení země, oslavném urartském státu, zachycuje dějinný vývoj Arménie ve starověku a středověku, její bohatou literaturu a umění. Líčí pustošivé nájezdy cizích vojsk, vyvražďování Arménů v letech 1915-1916 a ukazuje, co pro Arménii znamenalo vítězství sovětské moci.
