O osudech mlynářské rodiny v Itálii od Napoleonova tažení do Ruska po 1. světovou válku.
Riccardo Bacchelli Knihy
19. duben 1891 – 8. říjen 1985
Riccardo Bacchelli byl italský prozaik, jehož díla se vyznačují hlubokým vhledem do lidské povahy a společenských proměn. Jeho tvorba zahrnuje rozsáhlé romány i kratší prózy, které často zkoumají témata historie, rodinných vztahů a vývoje moderní společnosti. Bacchelliho styl je popisován jako bohatý a sugestivní, schopný vtáhnout čtenáře do detailně vykreslených světů a psychologií postav. Založil prestižní literární cenu Bagutta, čímž významně přispěl k italskému kulturnímu životu.
Mlýn na Pádu III.
Svět starý a věčně nový
O osudech mlynářské rodiny v Itálii od Napoleonova tažení do Ruska po 1. světovou válku.
Biblický příběh Paltíela syna Lavišova k Míkale, dceři Davidově. Vyprávění je plastickým obrazem událostí zmatené a nepokojné doby Saulovy a Davidovy, doby plné statečnosti a hrdinství, ale také úskoků, zrady a tyranie.
Zajímavá kombinace historického románu, životopisu a cestopisu líčí deset strastiplných a dobrodružných let v nejtemnější Africe, kam se italský cestovatel dostává nepředvídaně a zprvu jako mírumilovný zeměpisec, jenž má probádat a zmapovat některá "bílá místa".
Bacchelli beschreibt in seinem großen historischen Roman das Schicksal der Mühlenherren von San Michele über drei Generationen. Ihr Schicksal wird nicht nur von den Launen der Natur, sondern auch von den Wechselfällen der Geschichte geprägt. Unruhig ist das Jahrhundert der politischen Einigung Italiens und drückt auch der Müllersfamilie Scacerni seinen Stempel auf.
La vicenda familiare di Franco e Luisa, in cui dramma politico e dramma d'idee si innestano perfettamente, si staglia dolorosamente sullo sfondo del risorgimento italiano, in un arco di tempo compreso tra l'eco non ancora sopito dei moti del 1848 e le scaturigini della seconda guerra di indipendenza, nel 1859, che avrebbe condotto all'unità d'Italia. Un'epoca in cui i sentimenti pubblici prevalevano sui privati e in cui la comune partecipazione a un alto ideale di vita collettiva garantiva all'individuo quell'equilibrio interiore che lo scrittore vedeva irrimediabilmente perso nel turbolento clima di fine secolo.
