Jiří Ogrocký Pořadí knih

Kniha E. F. Schumachera Průvodce pro zmatené představuje nanejvýš zajímavý pokus oživit filosofii v jejím původním významu jako lásku k moudrosti, průvodce životem a přístupu k duchovní stránce. Ernst Friedrich Schumacher (1911–1977) byl britský ekonom německého původu. Studoval ekonomii, nejprve v Bonnu a Berlíně a poté v Británii na London School of Economics and Political Science. Před nacistickým režimem utekl zpět do Anglie. Po válce se jako poradce podílel na restrukturalizaci německého hospodářství. V roce 1955 odjel jako ekonomický poradce do Barmy. Tam rozvinul základní principy tzv. buddhistické ekonomie, založené na přesvědčení, že dobrá práce je nezbytná pro správný lidský rozvoj a že “výroba vycházející z místních zdrojů pro místní potřeby je nejracionálnějším způsobem hospodaření”. V roce 1973 vydal knihu Malé je milé (Small is Beautiful) – o tom, jak by vypadala ekonomie, kdyby skutečně záleželo na lidech a přírodě; podle The Times jedna z nejvlivnějších knih vydaných od druhé světové války. Ve své poslední knize vyzývá E. F. Schumacher k novému rozvoji „vědy pro porozumění“ či moudrosti, jejichž postupná eliminace doprovázená rychlým a stále se zrychlujícím hromaděním „poznání pro manipulaci“ – instrumentálního, technického, vědecky racionálního vědění je podle něj největší hrozbou pro západní civilizaci.

O Thomasi Mertonovi se mluví jako o jednom z oněch vzácných západních mozků, kteří se v zenu cítili zcela doma. V této knize pojednává o různých náboženských koncepcích – raném mnišství, ruské pravoslavné spiritualitě, Shakerech, zen-buddhismu, a to s charakteristickou západní přímostí. Merton nejen studoval tato náboženství zvenčí, ale uchopil je empatií a živou účastí zevnitř. „Všechny kapitoly,“ napsal Merton, „spojuje jeden ústřední zájem: porozumět různým způsobům, jak lidé různých tradic koncipovali význam a metodu „cesty “, která vede k nejvyšším úrovním náboženského či metafyzického vědomí“. Thomas Merton (1915–1968) byl americký trapistický mnich, spisovatel, teolog, mystik, básník, sociální aktivista a badatel v oboru srovnávacího náboženství. V roce 1949 byl vysvěcen na kněze a dostal jméno „otec Louis“. Byl členem opatství Panny Marie Getsemanské poblíž Bardstownu v Kentucky, kde žil od roku 1941 do své smrti. Merton napsal více než 50 knih, desítky esejů a recenzí. Stal se velkým zastáncem mezináboženského porozumění, propagoval dialog s významnými asijskými duchovními osobnostmi – dalajlamou, japonským spisovatelem D. T. Suzukim, thajským buddhistickým mnichem Buddhadasou či vietnamským mnichem Thich Nhat Hanhem. Psal o zen-buddhismu, konfucianismu, taoismu a o jejich souvislosti s křesťanstvím, což bylo v jeho době ve Spojených státech velmi neobvyklé, zejména v rámci náboženských řádů.

Autor se ve své cenné a čtivé studii snaží dokázat, že naše klimatická debata není podmíněna ani sociodemograficky, ani mírou přírodovědných znalostí, ale spíše politickým zaměřením a strukturou osobnosti. Proto je nutné komunikovat klimatickou změnu s ohledem na světonázor a základní názorové ukotvení příjemce.

Zatímco islámská civilizace čelí konfliktům, západní civilizace se snaží o vnitřní rovnováhu. Svobody, které jsou na Západě považovány za samozřejmost, jsou v islámských zemích vzácné. Zatímco nikdo ze Západu neutíká, 70 procent světových utečenců tvoří muslimové prchající z míst, kde je jejich náboženství oficiální doktrínou. Tito utečenci míří na Západ, kde hledají příležitosti, svobody a bezpečí, které jim chybí doma. Překvapující je, že mnozí z těchto muslimských běženců, jakmile dorazí na Západ, začínají pociťovat nenávist k obklopující společnosti a touží po pomstě, kterou považují za spravedlivou. Ještě podivnější je, že ti, kteří se usadili a integrovali, často vychovávají děti, jež se identifikují s opozicí vůči Západu, a to až k touze po jeho zničení. Avšak vinu nelze svalovat pouze na islám. Kniha britského filosofa Rogera Scrutona, inspirovaná událostmi 11. září 2001, nabízí intelektuální obranu západní civilizace a kriticky zkoumá, zda mohou západní státy poskytnout islámským přistěhovalcům potřebný pocit sounáležitosti, aby získali loajalitu k hostitelské zemi.

Pořádně se najíst se pro vás velice snadno může stát cestou, jak zvládnout depresi, úzkost, nudu, stres a zlost, nebo odměnou v případě, že je co slavit. Chcete-li zvládnout své emoce a nezajídat je, ani se jimi nenechat pohltit, zkuste díky této knize, krok za krokem, objevit vnitřní mechanismy, které vás k nim vedou. Pokud se vám vaše emoce podaří dobře pochopit, můžete je postupně začít měnit. Kniha neradí CO, nebo JAK byste měli jíst – nabízí odborně podložený návod, jak zvládat emoce a nutkavé potřeby. Ukazuje, jak si užívat každý okamžik života, pomáhá pochopit vlastní pocity a úspěšně se vyrovnat se stresem. Zajídate své emoce? • Dáte si něco, i když fyzicky hlad necítíte nebo jste dokonce najedení? • Cítíte intenzivní touhu po konkrétním jídle? (např. čokoládě) • Necítíte se nasycení po odpovídajícím množství zdravého jídla? • Vkládáte si úzkostlivě do úst další sousto, přestože máte plnou pusu? • Cítíte při jídle emocionální úlevu? • Přejídáte se, když zažíváte nebo jste zažili něco stresujícího? • Snažíte se zmírnit své emoce pomocí jídla? • Jíte raději o samotě, aby si toho nikdo nevšiml?

Kniha dvou známých amerických autorů, biologa Roberta Lanzy a astronoma Boba Bermana, přináší strhující pohled, který převrací naše dlouho zavedené názory na svět. Radikální myšlenky autorů, podobně jako kdysi představa kulaté Země, mění naše vnímání sebe sama a našeho vztahu k okolnímu světu. Moderní věda zatím nedokázala odpovědět na základní otázky existence, a tak autoři představují biocentrismus, který tvrdí, že život vytváří vesmír, nikoli naopak. Vycházejí z poznatků moderní vědy, jako jsou kosmologie, kvantová fyzika a teorie relativity, a vyhýbají se duchovním a náboženským postojům. Srozumitelně a erudovaně se zabývají teoriemi, jako je velký třesk či Einsteinova relativita. Realita, jak ji vnímáme, je proces spojený s naším vědomím; vnější a vnitřní vjemy jsou nerozlučně propojeny. Čas a prostor nejsou nezávislé entity, ale formy našeho vnímání. Autoři nás vedou na cestu, která otřese našimi základními představami o životě, čase, vesmíru a smrti.

Kniha amerického sociologa Petera L. Bergera patří dnes již mezi klasické práce a na mnoha světových univerzitách je doporučována studentům jako nejlepší úvod do sociologie. Byla přeložena do řady světových jazyků a je oblíbenou četbou nejen studentů, ale také kvalifikovaných sociologů. Kniha vychází v českém jazyce ve čtvrtém vydání.

Chci se dostat na vysokou školu. Právo a logika. Otázky k přípravě na příjimací zkoušky.

Kniha podává přehled o významné sociologické disciplíně - ekonomické sociologii. Seznamuje se základními výzkumnými problémy, jimiž se tato disciplína zabývá, a s teoreticko-analytickými rámci, s jejichž pomocí popisuje a objasňuje problémy ekonomického života společnosti.

Učebnice je určena především těm, kdo pomýšlejí na studium vysoké školy, obor sociologie. Protože však přijímací zkoušky na studijní obory sociálních věd většinou předpokládají určité znalosti z celého spektra souvisejících disciplín a všeobecný rozhled, možná přijde vhod i těm uchazečům o studium, kteří by se chtěli věnovat filosofii, psychologii, sociální práci, kulturní antropologii, etnologii a podobně.