Radka Lindourková Pořadí knih

Jaký je život po boku muže závislého na alkoholu a je v silách ženy bojovat s jeho démony? Román Za vůní levandule odehrávající se na pozadí Prahy a malebné krajiny Provence zkoumá dynamiku rozpadajícího se vztahu a vrhá světlo na problémy, kterým čelí jedinci žijící s partnerem závislým na alkoholu. Díky podmanivému tématu a poutavému vyprávění je čtenář vtažen do světa umělecky nadané Lucie, která se ocitá v pasti bouřlivého manželství, čelí syrovým emocím a zároveň je konfrontována s obtížnými otázkami o povaze lásky a hledání štěstí. Svěží kulisy Provence dodávají knize vrstvu půvabu a odlehčují silné téma směrem k sebereflexi, růstu, přijímání vášní a nakonec i nalézání odvahy mladé ženy razit novou cestu vpřed.

Uganda. Země banánů, mozaikových polí a usměvavých lidí. Země plná tajemství, nádherných scenérií a divokých zvířat. Místo, kde platí jiné zákony, čas plyne pomaleji a život je tvrdý a pomíjivý. Místo, které člověka zocelí a to méně důležité zašlape do červeného prachu rozpálené země… Právě, když hlavní hrdinka řeší rozchod s partnerem a je zatížená minulostí, naskytne se jí příležitost navštívit se svou přítelkyní černý kontinent. Zpočátku pošetilý nápad vycestovat do nitra africké Ugandy změní se v cestu plnou dobrodružství, v objevování dosud nepoznaného a nalézání sebe sama. Cestopisný román vede čtenáře po prašných cestách nádhernou africkou krajinou, seznamuje je s tamními lidmi a bohatou kulturou. Tam, kde neexistuje logika, kde život vychází z impulzů a náhlých rozhodnutí, dělí se autorka knihy o své emoce, myšlenky a úvahy a snaží se nastolit – ne však pochopit – zcela odlišnou mentalitu místních, jejich zvyky, rituály i vztah k bílým lidem. Kniha navazuje na autentickou a přirozenou atmosféru rovníkové Afriky, přináší plno užitečných informací a řadu poznatků, které autorka čerpala ze svých vlastních zkušeností.

Vydejte se do Etiopie pátrat po skutečných domorodých kmenech, kde se ženy pyšní původem královny ze Sáby, ženská obřízka je naprosto běžnou věcí, muži nosí nebezpečné domácky vyrobené střelné zbraně a sedávají u cesty s vlastnoručně vyrobenými oštěpy a hrají dámu – tam, kde civilizace nezanechala prakticky žádné stopy. O národu, který zůstane navždy mladý, protože je národem dětí. Ač je to k nevíře. Vysvětlení je vlastně spíše smutné: Umírá se tam na dnes naprosto běžné nemoci, stáří se dožije málokdo. Všude je tak plno dětí… Autorka poutavě i zábavně líčí putování drsným prostředím Etiopie spolu se svým kamarádem. V knize jsou použity autentické fotografie z cesty.