Peter Jilemnický Knihy

Kniha zobrazuje slovenskou vesnici v její neidylické, společensky už nepatriarchální podobě. 2. upravené vydání.

Druhý díl k románu "Pole neorané", který tvoří I. díl. 30113-1, 53839/2/52/III-2

Kronika cesty Petra Jilemnického : Výbor publicistiky, korespondence a veršů. Sestavil Štěpán Vlašín.

"Pole neorané" je významným mezníkem v díle autora, o němž říká Klement Gottwald: "Jméno Jilemnického řadí se čestně ke jménům S.K. Neumanna, Julia Fučíka, Bedřicha Václavka jako předbojovníků nového socialistického umění i socialistické budoucnosti naší vlasti vůbec". V tomto románu se Jilemnický vrací do svých milovaných Kysúc a na příběhu chudobné vesnice, žijící ve stínu nedaleké průmyslové Ostravy, zachytil a ukázal vyhraňující se třídní boj v letech třicátých předmnichovské republiky. Mnoho dělníků a bezzemků nenacházelo v té době doma obživu a odcházelo do zahraničí nebo do průmyslových oblastí Čech a Moravy, kde slovenští dělníci zvětšovali nabídku pracov. sil a byli při své politické neuvědomělosti často zneužíváni kapitalisty jako stávkokazi. Jejich uvědomění bojem s kapitalisty však vyrůstalo a projevilo se i doma, na sloven. vesnici, vzrůstajícím odporem proti vykořisťování. Tuto cestu slovenského dělníka prodělá také hl. hrdina románu, Pavel Huščava, odcházející z Kysúc do Vítkovic, kde prochází ohněm dělnických bouří, zoceluje se v boji proti vykořisťování a dojde k přesvědčení, že jedině organisovaný boj proti buržoasii, pouze změna společen. řádu může zlepšit život. podmínky Kysučanů. A úsvit této nové doby není daleko.

Román o Slovenském národním povstání se snaží v chronologickém sledu vylíčit, jak prožívala vesnická pospolitost na horním Hronu rozhodující měsíce poslední války. Autor jako první ze slovenských spisovatelů usiluje promítnout do osudů konkrétní horské vsi úděl slovenské vesnice odléta roku 1943 do osvobození. Sleduje krok za krokem, jak se mezi lidem rodil a vzrůstal odpor proti fašismu a jak se měnil v otevřený boj, provázený projevy nesobecké obětavosti.

Několik typických příběhů ze života slovenského lidu ve vlasti a v kolonii v SSSR v letech NEPu a první pětiletky. Ústřední myšlenkou je otázka, čeho je člověku třeba k svobodnému, šťastnému tvůrčímu životu. Spisovatel stanoví v odpověď tři podmínky: odstranit z myslí lidí rozkladný vliv touhy po majetku, osvobodit je od škodlivých předsudků a přežitků minulosti, umožnit každému jednotlivci svobodný, bohatý citový život. Kompasem, který ukáže, co je nutno nenávidět a za co je třeba bojovat, je v hlavách a srdcích lidí myšlenka socialistické revoluce. - Románové formy nabývají příběhy rámcovým vyprávěním osetínského kolchozníka o bojích ruského proletariátu.