Antoni Libera Knihy

Příběh sedmnáctiletého středoškoláka okouzleného uprostřed tíživé reality Polska konce šedesátých let krásnou a vzdělanou učitelkou francouzštiny je jakousi ironickou variací klasického portrétu mladého umělce. Jeho protagonista a vypravěč, frustrovaný dobovou atmosférou a pocitem, že se pro život i umění „narodil příliš pozdě“, poutavě popisuje svůj osudový citový prožitek, který postupně ovlivní celý jeho budoucí život, aby ho zároveň nečekanými způsoby lidsky i umělecky obohatil. Liberův výjimečně zdařilý román o věčném konfliktu rozumu a citu, lidském zrání a síle slova a imaginace se po svém prvním vydání dočkal několika cen, v Polsku se stal bestsellerem a byl již přeložen do dvaceti jazyků.

Dva přátelé tuláci Estragon a Vladimír se sejdou na mýtině, kde čekají na Godota, který jim má něco důležitého sdělit. Nevědí ale dokonce, jestli opravdu mají čekat zde, v jakou hodinu, prostě nic. Jak tak čekají, krátí si dlouhou chvíli povídáním o hloupostech, přením se o to, zda-li ještě půjdou dále spolu, i nahlížením do bot a klobouků, aby v nich nezjistili nic. V jejich stereotypním chování, za nímž můžeme vidět klidně mnohé další dny, jenž pobíhaly stejně, je vyruší příchod bohatého Pozza a jeho otroka Luckyho... Hra Čekání na Godota má být přelomovým dílem absurdního dramatu a ve své podstatě je. Základem jsou nesmyslné dialogy, které však na sebe v jisté analogii opravdu navazují. Rozhovory Estragona a Vladimíra připomínají dětské hry se slovíčky, slovní fotbaly, soutěže o lepší urážku atd. Největším přínosem však jsou scénické poznámky ve smyslu oživení představení bezúčelným, přesto vizuálně zajímavým chováním (kontrola bot, klobouků) a minimalistickým pojetím scény (opuštěná cesta a strom, pod nímž pro ukrácení chvíle a možná i utrpení přemýšlí, jak by se oběsili).

Wydane wspólnie z Muzeum Powstania Warszawskiego Pierwsza wielogłosowa powieść o współczesnej Warszawie. Miłość, pożegnania i powroty, rewolucje. Wielobarwny i wielowymiarowy portret miasta na początku XXI wieku. 21 tekstów, zupełnie nowych, napisanych specjalnie do tego tomu tworzy zaskakującą całość. Autorki i autorzy reprezentują różne pokolenia, różne style, wrażliwości, punkty widzenia W tomie publikują: Wojciech Albiński, Olga Berezyna, Sylwia Chutnik, Jacek Dehnel, Izabela Filipiak, Marek Kochan, Aleksander Kościów, Milena Laur, Antoni Libera, Kaja Malanowska, Marek Nowakowski, Piotr Paziński, Tomasz Piątek, Monika Powalisz, Monika Rakusa, Sylwia Siedlecka, Bohdan Sławiński, Jerzy Sosnowski, Juliusz Strachota, Piotr Wojciechowski, Krzysztof Varga. Co innego ich ciekawi, co innego uważają za ważne. Jedno jest wspólne: Warszawa, taka, jaką ją widzą pisarki i pisarze związani z miastem. Książka wyróżnia się nowoczesną grafiką zaproponowaną przez Badog Studio. Oprócz ilustracji, całości dopełniają zdjęcia i fotomontaże, a także zgraficyzowane panoramy Warszawy.