Georges Dumézil Pořadí knih
4. březen 1898 – 11. říjen 1986
Georges Dumézil byl francouzský komparativní filolog, který se proslavil analýzou suverenity a moci v protoindoevropském náboženství a společnosti. Je považován za jednoho z hlavních přispěvatelů do mytografie, zejména pro svou formulaci trifunkční hypotézy sociální třídy ve starověkých společnostech.
- 2005
- 2005
Ve druhém dílu své trilogie odhaluje Dumézil na základě analýzy a srovnání literárního dědictví indoevropských národů pozoruhodné a velmi přesné shody v jejich mytologii. V první části jsou hlavním tématem tři provinění hrdinů (skandinávského Starkada, indického Šišupály a řeckého Héraklea), ve druhé části jde o společný prototyp, z kterého vychází indický kouzelník Kávja Ušanas a íránský král Kavi Usan, a ve třetí jsou to shody v životní dráze dvou králů (indického Jájatiho a irského Eochaida Fedlecha) a jejich potomků.
- 2004
Obrazy a symboly. Esej o magicko-náboženských symbolech
- 180 stránek
- 7 hodin čtení
Podtitul: Esej o magicko-náboženských symbolech Mircea Eliade – jeden z nejprosnulejších interpretů náboženských tradic a praktik – v této knize ukazuje, že mýtus a symboly jsou způsoby myšlení, které nejenom předcházely racionálnímu uvažování, ale i nadále tvoří podstatnou součást lidského vědomí. Popisuje a analyzuje některé z nejvlivnějších a nejrozšířenějších symbolů, které ovládly mnohokrát a na mnoha úrovních západní i východní mytologické myšlení, např. symboliku středu, času a věčnosti, uzlů a svazování, mušlí a vodního živlu.
- 2001
Stěžejní dílo strukturalistického pojetí indoevropské mytologie. Tento svazek má podtitul „Trojfunkční ideologie v eposech indoevropských národů“.
- 1997
Výbor nejdůležitějších statí z díla jednoho ze zakladatelů indoevropeistiky, obsahující originální autorův výklad indoevropských náboženství.
