Paul Broks je anglický neuropsycholog a vědecký spisovatel, který se ve své práci zaměřuje na propojení mysli a mozku. Prostřednictvím poutavého psaní zkoumá složitosti lidské psychiky a vědomí. Jeho texty, které se objevily v předních britských publikacích, nabízejí hluboký vhled do povahy existence. Broks přináší jedinečnou perspektivu, která spojuje vědeckou přísnost s literární obratností, aby osvětlil záhady lidské zkušenosti.
Autor srozumitelným způsobem přibližuje dosud málo probádanou a obtížně uchopitelnou oblast lidského těla. Prostřednictvím neobyčejných příběhů obyčejných lidí si klade otázky: Nakolik může ovlivnit poškození mozku psychiku a jednání člověka? Proč se identické poranění čela na jedné straně ve svých důsledcích projevuje naprosto jinak než na druhé straně čela? Atd. Zároveň se však věnuje i úvahám spíše filozofickým: Sídlí v mozku duše? Duch? Vědomí vlastního já? Kde?
Kniha se umístila v žebříčku Guardian First Book Award za rok 2003.
Into the Silent Land marks the debut of an astonishing new voice. Paul Broks draws on his many years as a neuropsychologist to create a unique mosaic of neurological tales, metaphysical parables and autobiographical reflections. He describes ordinary people whose extraordinary situations have much to teach us about chance, compassion and human resilience in the face of adversity. It is a book that penetrates the reader's imagination and lingers in the memory long after the final page.
„Du weißt nicht, wie kostbar das Leben ist. Du denkst, Du weißt es, aber Du weißt es nicht.“ Als die Frau des angesehenen Neuropsychologen Paul Broks an Krebs stirbt, gibt sie ihm diese Worte mit auf den Weg. Ihr Tod stürzt ihn in eine tiefe Lebenskrise. Er verkauft sein Haus, quittiert seinen Job und begibt sich auf die lange Reise zurück ans Licht. Doch während er versucht, sein Leben wieder in den Griff zu kriegen, beobachtet sein professionelles Ich aufmerksam alles, was er denkt und tut... „Je dunkler die Nacht, desto heller die Sterne“ ist ein ungewöhnliches Buch über Liebe und Trauer, Gehirn, Geist und Bewusstsein. Es passt in keine Schublade, denn es verbindet die eigene Erfahrung von Verlust, Hinnahme und Erneuerung mit Streifzügen durch die Philosophie und Fallgeschichten aus der klinischen Psychologie. Dabei lotet Broks immer wieder neu und oft überraschend die Frage aus, was eigentlich jenes Selbst ist, das unser Menschsein ausmacht. Scharfsinnig, weise und witzig ist „Je dunkler die Nacht“ eine grandios geschriebene Meditation über den unergründlichen Sinn des Lebens.
