Jakob Böhme

Böhme se narodil ve východním Německu, poblíž Zhořelce. Vyrůstal v luterském prostředí a měl se z něj stát švec.

V mládí měl zvláštní vizi. Roku 1600 se při práci zadíval na cínovou nádobu a poté nabyl přesvědčení, že je schopen nazírat do jádra člověka i přírody. Od té doby byl prý schopen nahlížet do jádra přirozenosti všeho živého. O tomto zážitku však s nikým nemluvil a dál se věnoval obchodu a rodině.

Někdy v roce 1610 měl další vizi. V jediné chvíli se Böhme údajně dozvěděl víc, než mnohý jiný dlouholetý učenec. Tvrdil, že spatřil “jsoucno všech jsoucen“, vše živé i neživé skrze boží moudrost. Seznal, že existují tři světy - božský, temný a svět vnější, svět “náš“. Tento zážitek si pro sebe pečlivě zapsal. Z těchto zápisků pak vznikla kniha Die Morgenroete im Aufgang, známější pod názvem Aurora. Spis vyvolal na jedné straně obdiv a na straně druhé opovržení (zejména u duchovenstva). Böhme musel slíbit, že přestane psát.

Po několik let skutečně nenapsal další spis. Poté však vydal během několika let 24 spisů, ve kterých vykládá a dopodrobna rozebírá svou nauku.