Stanislav Kokoška Knihy

Autoři se v tomto díle pokusili zmapovat život legendárního agenta A54 a hlavně jeho spolupráci s československou rozvědkou v období před druhou světovou válkou a posléze i v období okupace . Porovnávají seriozní archivní materiály s literaturou , která o A54 kdy vyšla a v níž je vesměs agent vykreslen jako neomylný hrdina , který bojuje proti fašismu. Podle svědectví a archívní dokumentace autoři Sporu o A54 zjistili , že legendární špion mohl ve skutečnosti pracovat pro obě strany a nebo dokonce že byl nastrčenou figurou Abwehru.

Dějiny druhé světové války jsou i dnes, po více než šedesáti letech od jejího konce, stále žádaným a vyhledávaným tématem. Práce historiků z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR pod vedením Jaroslava Hrbka se snaží ozřejmit problematiku osvobozování Československa v širokém kontextu dějinných událostí. Autoři se soustředili především na rovinu mezinárodně-politickou, tedy na objasnění složitosti zápasu o obnovení a mezinárodní uznání republiky v původních hranicích, a dále na rovinu vojenskou, kdy popisují nejen průběh bojů na československém území, ale podávají i obecný nástin vojenských operací v daném období. Ve dvou dílech autoři shrnují politický a vojenský vývoj československé otázky od počátku války, popisují proměny vztahu velmocí k exilové reprezentaci a především politické okolnosti, které vedly k začlenění Československa do sovětské sféry vlivu.

Dvoudílná publikace vznikla na základě souboru studií vypracovaných v rámci grantového projektu GA ČR 402/02/1154 „Osvobození Československa“ řešitelským týmem pod vedením Jaroslava Hrbka. Cílem práce bylo zařadit fenomén osvobození Československa do širokých souvislostí dějin 2. světové války, otevřít mnohé dosud neuspokojivě objasněné problémy a pokusit se je věcně a co nejpřesněji analyzovat. Autoři zaměřují svou pozornost na dva základní okruhy. Prvním z nich je zahraničně politické úsilí čs. exilové reprezentace o své mezinárodní uznání, o znovuobnovení, osvobození a poválečné zajištění čs. státu. Sleduje vztahy čs. exilu s klíčovými mocnostmi protihitlerovské koalice a vývoj jejich nazírání na československou otázku. Druhým zkoumaným okruhem je vojenská problematika, tedy přímý průběh osvobozování čs. území v kontextu operací v evropském měřítku. Práce rozebírá změny strategické situace na evropském válčišti v letech 1944 – 1945, podává nástin spojeneckých tažení v tomto období a podrobný rozbor bojů na území Československa; zabývá se otázkami koncepcí a průběhu povstání v okupovaných zemích, detailně pak těmito událostmi na Slovensku a v českých zemí.

Nucené pracovní nasazení českého obyvatelstva v letech 2. světové války. Doprovodná publikace k výstavě pořádané Státním ústředním archivem v Praze, Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR a Kanceláří při oběti nacismu ČNFB v roce 2004.

Vojenská odbojová organizace Obrana národa začala vznikat po okupaci českých zemí, kolem 20. března 1939, a v předvečer vypuknutí 2. světové války již disponovala ucelenou velitelskou strukturou a základním plánem pro zahájení ozbrojeného povstání. Zároveň se věnovala zpravodajské činnosti, organizovala odchody dobrovolníků do zahraničních jednotek a podílela se na vydávání ilegálního tisku. Gestapo ji sice několikrát citelně zasáhlo, ale její definitivní konec se přiblížil teprve na podzim 1941. Činnost Obrany národa se fakticky uzavřela zatčením generála Bedřicha Homoly 31. prosince 1941 a symbolickou tečku za její historií přinesl 21. březen 1942, kdy štábní kapitán Václav Morávek padl na Prašném mostě v Praze v boji s přesilou gestapa. Edice přináší celkem 120 dokumentů, které pokrývají její činnost od května 1939 do března 1942.

Československo na jaře 1945 ve strategických souvislostech. Pod vedením Stanislava Kokošky vznikla kolektivní monografie, vracející se s novým pohledem k událostem konce druhé světové války na území Československa. Studie se zabývají otázkami vojensko-strategickými (J. Hrbek), sovětským vlivem na čs. exilovou vládu (J. Němeček), americkou rezignací na postup do Prahy (S. Kokoška), politickými mantinely činnosti československých jednotek ve spojeneckých armádách (Z. Maršálek), represemi vůči ruským emigrantům (P. Hofman) v závěru V. Smetana koriguje sedm mýtů o osvobození Československa. Přínosem knihy je vřazení těchto dějů do evropského kontextu, v němž se začínalo rýsovat bipolární dělení světa. Na relativně malé ploše je zde opravován a doplňován novým materiálem dřívější ustálený, mnohdy tendenční výklad, deformující vidění našich dějin. Kromě dokumentárních fotografií nabízí kniha také řadu relevantních archivních materiálů.

V jubilejním roce konce druhé světové války si čtenář nemohl přát atraktivnější titul než Praha v květnu 1945 od předního českého odborníka Stanislava Kokošky. Jde o převratné, moderní, na archivním materiálu založené zpracování tématu, skrytého dlouhá léta pod pavučinou mýtů a ideologie. Kokoška příběh Pražského povstání důsledně tematizoval a pomohl tím čtenáři zorientovat se v často rozporuplném úsilí hlavních aktérů povstání: Američanů, Sovětů, Vlasovců, České národní rady i vojenského velení povstání.

Publikace obsahuje texty ze semináře Centra pro ekonomiku a politiku ze 17. března 2009 a další zajímavé doplňkové texty. Jsou zde také přetištěny unikátní historické přílohy.

Sborník studií (v českém překladu) deseti německých historiků, kteří se v průběhu minulých desetiletí věnovali dějinám sudetoněmeckých odpůrců nacismu. Publikace byla vydána v rámci projektu Dokumentace aktivních odpůrců nacismu, kteří byli po skončení druhé světové války postiženi v souvislosti s opatřeními uplatňovanými vČeskoslovensku proti tzv. nepřátelskému obyvatelstvu.