Výklad dějin Židů, žijících na Slovensku, od jejich příchodu na úsvitu dějin až po genocidu v letech 1939-1945 a poválečné pogromy a poslední exodus. „Stav existence latentního a přežívajícího antisemitismu na Slovensku bude zřejmě delší než samotné slovenské a židovské dějiny,“ – těmito nepříliš optimistickými slovy končí Jan Mlynárik svou obsáhlou knihu doprovozenou černobílou fotografickou přílohou z archivů Židovského muzea v Praze.
Dne 24. května 1945 se v malé obci Tušť z místní školy směrem na mrchoviště vydal podivný průvod. Měl projít vzdálenost jen 750 kroků, ale trvalo mu to více než půl hodiny. Zástup lidí, svázaných k sobě lanem, se plížil po prašné kamenité cestě. Někteří jenom lezli po čtyrech, neschopni chůze, další podepírali v poloplížení ty, kteří se potáceli. Byli zbiti do krve, k nepoznání. Kolem tohoto konduktu se zableskovaly matné tváře zvědavců s vystrašenými zraky, v očekávání maškarády, již je možno vidět jenom jednou v životě...
Autor J. Mlynárik už za totality pod jménem Danubius vystupoval proti nejhorším "mýtům" a falšování našich dějin. I tentokrát se na rozdíl od prosovětské komunistické historiografie a některých soudobých pokračovatelů, kteří zcela jednostranně démonizovali banderovce, snaží najít objektivní klíč k výkladu jejich nelehkého osudu, a to včetně „československé anabáze“. Nelítostný osud vzápětí po Únoru 1948 stejně těžce dolehl i na řeckokatolickou církev u nás.
Kniha mapuje život a činnost více než tří set Pražanů, kteří na Slovensku po celé století působili.
Dopisy synovi z ruzyňské vazební věznice jsou reflexní výpovědí životních omylů i nadšení, napsané v konfrontaci s vězeňskou zkušeností a hrozícím odsouzením a trestem. Asociativní způsob psaní volným tokem myšlenek a vyprávění, sebekritických i kritických reflexí v sobě zahrnuje a mísí údaje a informace o konkrétním obvinění a případu, a také z autorova mládí a studií, jeho názorového a politického vývoje a zrání, ale též řadu portrétů lidí, kteří jeho život provázeli.
Život M.R. Štefánika, stručný přehl. životopisných dat z let 1880 až 1907. Přetisk rukopisu T. G. Masaryka uloženého v hrobce M. R. Štefánika na Bradle. Životopisná studie se soustřeďuje na posledních 12 let života M. R. Štefánika, které byly vyvrcholením jeho vědecké dráhy i politického a diplomatického úsilí.