Miluše Juříčková Pořadí knih

První část knihy tvoří životopis psychiatra Lea Eitingera, absolventa MU, který zemřel v Oslo 15. 10. 1996. Ve druhé části je uveden překlad Eitingerovy eseje. Třetí částí je první česká studie o norské nadaci Nansenova pomoc a o situaci československých uprchlíků v roce 1939. Kniha představuje významný příspěvek k česko-norským vzájemným vztahům.

Leo Eitinger, celým jménem Leo Joshua Eitinger se narodil v Lomnici u Tišnova, studoval medicínu v Brně a v roce 1939 prchl před nacisty do Norska. Poté co nacisté v roce 1940 Norsko obsadili, byl Eitinger v roce 1942 zatčen a odvezen do Osvětimi. Tam se z něj stal vězeňský lékař, takže sám koncentrační tábor přežil, ale téměř celou jeho rodinu nacisté zabili. Po válce se vrátil do Norska a získal norské občanství. Později se stal předním profesorem psychiatrie na Univerzitě v Oslu, přednostou nejvýznamnější norské psychiatrické kliniky a jedním z nejvyhraněnějších židovských intelektuálů v Norsku.

Čtyři mladíci se rozhodnou přihlásit na misi norské armády v Afghánistánu, tři z nich tam v jednom okamžiku zahynou. Proč se k takovému kroku rozhodli, co je vedlo k tomu, aby opustili pohodlí domova a vydali se vstříc nebezpečí, a jak na tyto události reagují lidé z jejich okolí? Křehký, místy až drásavý román Helgy Flatlandové popisuje příběhy obyvatel jedné zapadlé norské vesnice. Odhaluje jejich tužby, životní očekávání, ale také jejich zaslepenost a strach. Vypráví o zdánlivém klidu, který se stává vězením i o touze po svobodě a hledání cesty. Kniha poukazuje na to, že i v zemi, kde byl už před lety nastolen sociální smír, stále existuje prostor pro osobní i mezilidská dramata.

Psychologický thriller o krutosti a temnotách lidské duše. Září 1996. Jo, dospívající dvanáctiletý chlapec, tráví se svou rodinou prázdniny na Krétě. Slunce, moře, krásné dívky. Mohlo by to vypadat jako splněný sen. Ale Jo to takto nevnímá. Je znechucený matkou a jejím přítelem, kteří tráví veškerý čas popíjením, zatímco Jo se musí starat o své malé sourozence. Jediný, s kým si Jo rozumí a kdo mu dokonce pomáhá ve snaze získat vysněnou dívku, je muž, který si nechává říkat Sako. Jednoho dne Jo překvapí svůj objekt lásky v objetí s někým jiným a vzteky umučí kočku, jejíž mrtvé tělo zavěsí dívce na dveře. Prosinec 2008, Oslo. Mladá psychoterapeutka Mailin náhle zmizí. Její mladší sestra Liss se vrací z Amsterodamu, kde se protloukala jako modelka, a snaží se vypátrat, co se s její sestrou stalo. Naděje zmizí ve chvíli, kdy je nalezeno zohavené tělo její sestry. Jaké je spojení mezi prázdninami na Krétě, chlapcem Joem, tajuplným mužem jménem Sako a rokem 2008, Liss a Mailin? Proč musela Mailin zemřít? Jaká je pravá tvář psychopata, který neváhá svoje oběti nejdříve oslepit? Slepá skvrna je román plný krutosti a zároveň precizní psychologickou studií temnoty lidské duše. Damhaug nejenže čtenáře nenechá vydechnout, ale umí i přesvědčit, že jeho spletitý příběh by mohl být pravdivý a že by se mohl odehrát kdekoli na světě.

Kniha vychází v souvislosti se 100. výročím úmrtí Bjørnstjerne Bjørnsona a je dílem kolektivu autorů působících na Univerzitě Karlově v Praze a na Masarykově univerzitě v Brně. Obsahuje šest odborných studií, zabývajících se různými aspekty spisovatelova domácího i zahraničního věhlasu. Jednotlivé příspěvky se věnují Bjørnsonově prozaické, básnické i dramatické tvorbě a otázkám spojeným s jeho mimořádně intenzivní, celoživotní společenskou angažovaností včetně role, jakou sehrál v bojích o podobu norského jazyka. K vydání připravil a předmluvu napsal Martin Humpál. Na obálce použita skica Paula Johanna Ludwiga von Heyse. Ve spolupráci s Ústavem české literatury a literární vědy FF UK v Praze OBSAH: - Ságový předobraz a biedermeierovská idyla Bjørnsonových selských povídek (Helena Březinová - „Pěvcovo poslání je prorocké“: básně a písně Bjørnstjerne Bjørnsona ve světle dobové národní ideologie (Ondřej Buddeus) - Bjørnsonova dramatika na českých jevištích (Karolína Stehlíková) - Monografie „Bjørnson a česká literatura“ (1953) v kontextu badatelské činnosti Pavla Fraenkla (Miluše Juříčková) - Bjørnsonova role v bojích o norský jazyk (Pavel Dubec) - Bjørnson a pojem poetokracie v Norsku (Martin Humpál)

Románové dílo norské spisovatelky Sigrid Undsetové má za sebou osmdesát let recepce v českých překladech. Jednotlivé recepční fáze odrážejí společenskou a kulturní situaci českého prostředí a vždy nově formulují otázku po ontologicky ekvivalentním uchopení. Práce přihlíží k mezinárodní recepci Undsetové a kriticky reflektuje současné badatelské výsledky v oblasti žánru v souvislosti se skandinávskou historickou prózou. Dílo Sigrid Undsetové je zkoumáno jako součást kánonu světové literatury, vybrané prózy v kontextu meziliterárních vztahů česko-norských.

Také si lámete hlavu nad tím, proč musíte pořád odkládat zásadní a průlomové projekty, zatímco zvládat každodenní agendu se vám daří jen s nasazením všech sil? A koho by před čtvrtstoletím napadlo, že všechny úžasné technologie vynalezené k úspoře času povedou nezadržitelně k tomu, že budeme mít nevyvratitelný pocit, že času máme stále méně? Co rozumíme taylorizací rodinného života? Proč rychlý čas v konfrontaci s pomalým vždy vítězí? A co mají tyto jevy společného s tzv. vyhořením? Tyto otázky rozebírá Tyranie okamžiku - originální komentář odborníka v oboru sociální antropologie, formulovaný s vtipem a nadhledem. Nudit se nebude nikdo, kdo se zamýšlí nad zákonitostmi naší epochy a vývojem informační společnosti. Norský sociální antropolog Thopmas Hylland Eriksen (1962) přichází v knize Tyranie okamžiku s neotřelou perspektivou a nečekanými souvislostmi. Jeho esej však nabízí i několik originálních řešení, jak zvládat stres vyvolaný moderními technologiemi.

Kniha zachycuje životní a umělecký příběh významné norské spisovatelky, nositelky Nobelovy ceny za literaturu (1928), v souvislostech společensko-historických i v kontextu norské literatury. Na místa spojená se spisovatelčiným životem čtenáře zavádí její obdivovatelka a známá překladatelka. Publikaci doplňuje bohatá fotografická příloha.