Pavel Janáček
- 1. 1968, Praha
Literární historik a kritik
Matka Jaroslava Janáčková je literární historička, otec František Janáček (1930–1995) byl historik druhého odboje. Sestra Zora Šimůnková (* 1965) píše básně, povídky a dramatické texty, organizuje literární akce v Praze a v Chotěboři.
Základní a středoškolské vzdělání absolvoval v Praze (maturita 1986); poté na VŠE Praha, Fakultě řízení vystudoval obor automatizované systémy řízení (1991 Ing., diplomová práce Programovací jazyky čtvrté generace). V letech 1987–1988 byl mimořádným studentem FF UK, obor dějiny umění a estetika. Na FF UK pak v letech 1994–2000 absolvoval postgraduální studium v oboru dějiny české literatury (2000 Ph.D., disertační práce Literární brak. Operace vyloučení, operace nahrazení 1938–1951; rozšířená a přepracovaná podoba vyšla knižně). V roce 1997 byl na stáži na šest měsíců na University College of London.
Na přelomu let 1989–1990 byl zaměstnán v redakci časopisu Iniciály, v letech 1990–1995 v deníku Lidové noviny jako redaktor, od roku 1994 vedoucí redaktor kulturní rubriky, v letech 1995–1996 byl redaktorem časopisu Tvar. Od června 1995 působí v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, nejprve jako odborný pracovník, poté vědecký pracovník v oddělení současné literatury (v letech 1999–2002 jeho vedoucí), od roku 2003 jako vedoucí oddělení pro výzkum literární kultury. Od roku 2003 je současně odborným asistentem v Ústavu české literatury a literární vědy FF UK.
Recenzemi debutoval v Nových knihách (1985), do nichž až do počátku 90. let přispíval. V 80. letech ojediněle publikoval v Kmeni, Tvorbě a Zpravodaji Společnosti bratří Čapků, častěji přispěl do Literárního měsíčníku a zvláště do Zemědělských novin (též beletrie). Od roku 1990 pravidelně psal do Lidových novin a Iniciál, řidčeji do Literárních novin, Lidové demokracie, Úspěchu, Playboye (pod jménem Pavel Vršovický), Mladé fronty Dnes, Týdne, Reflexu a Respektu. Od poloviny 90. let kritikami i studiemi pravidelně přispívá do Tvaru (mj. v roce 1998 příloze Tvary vydal komentovanou bibliografii Svět Rodokapsu a na pokračování studii Úromor. Operace nahrazení, vyloučení naruby; v roce 1999 připravoval roční čtenářskou soutěž Literárněvědná akademie Tvaru). Odborné články otiskuje v České literatuře, Slovenské literatúře (Bratislava) a A2. Je vydavatelem studentského časopisu Literární novinky, v němž též publikuje drobné příspěvky. – Spolupracuje s Českým rozhlasem (literární pásmo, recenze), od září 1995 připravuje pravidelně jedenkrát měsíčně pro rozhlasovou stanici Český rozhlas 3 – Vltava pořad Kritický klub, diskusi nad novinkami především současné české literatury, výjimečně překladové či odborné knižní produkce (více než 100 vydání). Pavel Janáček se jako kritik soustřeďuje na nejnovější českou literaturu, badatelsky pak na populární literaturu a literární kulturu v 19. a zvláště ve 20. století. Spolu s Michalem Jarešem připravil soupis sešitových románových edic 30. a 40. let 20. století (Svět rodokapsu) a tuto komentovanou bibliografii doprovodil studií, v níž v širokém historickém kontextu vymezil problematiku sešitového vydávání české i překladové beletrie a analyzoval edice sledovaného dvacetiletí. V monografii Literární brak. Operace vyloučení, operace nahrazení, 1938–1951 se zabýval institucemi a procesy, jež v podmínkách nacistické či komunistické totality populární literaturu (ne-literaturu, resp. brak) vylučovaly z literární komunikace. Soustředil se na zobrazování populární literatury, její odmítání, cenzurní zásahy i proces jejího nahrazování jinými literárními formami.
BIBLIOGRAFIE
Práce o literatuře: Svět rodokapsu. Komentovaný soupis sešitových románových edic 30. a 40. let 20. století (2003, s M. Jarešem) Literární brak. Operace vyloučení, operace nahrazení, 1938–1951 (monografie, 2004).
Účast v týmových pracích: Český Parnas (1993); Slovník českých spisovatelů od roku 1945 2 (1998); Slovník českých spisovatelů (2000); Encyklopedie literárních žánrů (2004); Dějiny české literatury 1945–1989 (2007–2008, též redig. s dalšími).
Příspěvky ve sbornících: Populární literatura v české a slovenské kultuře po roce 1945 (1998); „Ale mne tato doba bolí...“ (1999, Literární archiv sv. 31); U jednoho stolu (2000); Deset let poté (2000); Bohumil Hrabal /1914–1997/ (London 2004); Uspořádal a vydal: Česká a slovenská literatura dnes (sb. 1997); Pátečníci a Karel Poláček (sb. 2001); Povídka, román a periodický tisk v 19. a 20. století (sb. 2004, s M. Jarešem a P. Šámalem, též přisp.).