Antonín Bezděk Knihy

Básně Antonína Bezděka psané na ruční papír a přímo na něm ilustrované, či doslova překreslené Václavem Stratilem, vznikaly v letech 1982–1985. Vystaveny byly polooficiálně v Brně v roce 1987, nyní vycházejí ve sličné knižní úpravě, v původním rozměru i barevnosti.Základní situace mnohých Bezděkových textů je pro Václava Stratila „modelem“ střetnutí: šrafura se náhle příčí, černá a bílá a nažloutlá se rozpolcují „chrlíce či chytajíce písmena“. Pointa básně, ať už vyostřená anebo tzv. otevřený konec nalézají variabilní výtvarné samoznaky.Kresba není přívěskem textu, text kresbu nedoplňuje, princip zdobnosti je tu nulový. Kresba a slovo se totiž vzájemně interpretují a vzniká „něco třetího“.

Autorem sbírky poezie je absolvent Zahradnické fakulty v Lednici. Před rokem 1989 vystřídal několik zaměstnání, pracoval jako čerpač. Po Listopadu byl zahradníkem města Olomouce, nyní pěstuje stromy a keře pro zahrady parky a krajinu. Básně dosud publikoval v časopisech. Knihu s názvem odvozeným od jejího formátu doprovází 26 kreseb Inge Koskové, ceněné výtvarnice, jejíž díla jsou zastoupena v soukromých i veřejných sbírkách doma i v zahraničí.

Druhá sbírka básní (po knize Deset na patnáct, z roku 2014) absolventa Zahradnické fakulty v Lednici. Autor (nar. 1955) před rokem 1989 vystřídal několik zaměstnání, pracoval jako čerpač. Po Listopadu byl zahradníkem města Olomouce, nyní pěstuje stromy a keře pro zahrady parky a krajinu. Zrcadlové kresby Vladimíry Kokolii „po delším nezaostřeném pohledu umožňují spatřit další prostor".