Daniela Urbani Pořadí knih

Jedná se o četbu podobnou českému vojáku Švejkovi. Autorka (češka) vtipně popisuje roční vojenskou službu svého manžela (itala) v Itálii jeho očima.

Monografie je určena klasickým filologům, historikům, religionistům, archeologům a všem zájemcům o tyto obory. Přináší podrobnou analýzu latinské dokumentace proklínacích tabulek z celého území Římského impéria, mapuje a analyzuje dochované latinské defixe, jejichž produkce je na území Římské říše doložena od konce 2. století před Kristem zhruba do konce 4. až počátku 5. století po Kristu. Do korpusu analyzovaných textů (309) byly zařazeny také nově publikované texty nalezené v Mohuči, Římě a Aquinku, které nebyly publikovány v novém Korpusu latinských defixí od Aminy Kroppové (2008). Práce sleduje výskyt, rozvoj a šíření latinské proklínací tradice v jednotlivých provinciích na území Římského impéria, přináší české překlady a interpretace těchto „magických“ latinských textů a snaží se postihnout specifické, geograficky či kulturně historicky podmíněné zvláštnosti textů kleteb i proseb o spravedlnost, zmapovat rozšíření typů kleteb a proklínacích formulí, kategorizovat cíle pisatelů, zachytit případné vývojové tendence, vzájemné ovlivňování a vlastní adaptace středomořského magického dědictví, zvláště v odlehlejších oblastech. Předmětem analýzy v této práci jsou dále odlišnosti a shodné prvky textů kleteb a proseb o spravedlnost.

Monografie o národech starověké Itálie, jejich jazycích a písmu je určena klasickým filologům, romanistům, indoevropeistům, historikům a archeologům, zejména studentům. Shrnuje aktuální stav historického, lingvistického a epigrafického výzkumu antické Itálie v prvním tisíciletí př. Kr. Seznamuje čtenáře s původem alfabetického písma ve Středomoří a jeho cestou na Apeninský poloostrov prostřednictvím Řeků a Etrusků, a dále k dalším národům v severní a centrální Itálii a nezávisle k Mesapům v jižní Itálii. Na příkladech archaických nápisů představuje rané obyvatele Říma a okolí, jako jsou Venety, Falisky, Umbry a další, včetně keltských Lepontů a předalpských Gálů. Bohatá obrazová příloha seznamuje s klíčovými nápisnými památkami těchto národů, ale zahrnuje i populace neindoevropské, jako Punové a Etruskové. Publikace se věnuje také komunitám s minimální epigrafickou tradicí, například Ligurům a Ausonům, a nabízí analýzu zpráv antických autorů. Kniha uzavírá nástin srovnávací gramatiky italických jazyků a argumenty o zařazení mesapštiny mezi helénské jazyky. Bibliografie za každou kapitolou poskytuje přehled o vývoji a současném stavu bádání.