Vladimír Kučera Pořadí knih

Raven - skladatel, textař, zpěvák, rockový písničkář, kterého zdobí více než desítka sólových alb. Je podepsán pod divadelní scénickou hudbou, stejně jako pod hudbou k audioknihám.Tentokrát se představuje sbírkou básní, které celý rok, s intervalem jednou týdně, zveřejňuje na sociálních sítích. Právě jejich narůstající ohlas byl podnětem ke vzniku této luxusní, v sametově černé vazbě vytištěné knižní verze. Básně někdy melancholické, jindy milostné nebo třeba jen společenskou situaci komentující opatřil originálními ilustracemi výtvarník Petr Šereda.Součástí knihy je i stejnojmenné, samostatně neprodejné CD, na kterém všem 52 básním vdechli život jedineční interpreti, Igor Bareš a Pavel Batěk.

Pohled na historii i současnost Kuksu očima místního kronikáře Vladimíra Kučery.

Kniha Balada o dřevěném světě, nazvaná podle jedné z povídek, vypráví o tradičním, původním způsobu bytí v relativně uzavřených komunitách, založeném na jemně tkaném předivu sice nepsaných a nevyslovených, avšak všemi respektovaných pravidlech. Mohou to být například pravidla klukovských válek mezi Mejťáky a Křešínskými, nebo zvyklosti, jimiž se řídí sousedský život na vesnici, či společenství trampů a příznivců folkové hudby. Kučera ve svých textech vypráví o tom, co se může stát, když do takovýchto uzavřených světů vstoupí někdo zvenčí, někdo, kdo se takzvaně „vyzná“, a začne ovlivňovat život v okolí podle své povrchní povahy a mentality a vše přizpůsobovat svým záměrům i svému prospěchu. To se nemusí odehrávat jen v „znormalizovaném“ Československu let sedmdesátých, ale třeba i po skončení Velké války ve druhé dekádě minulého století. Soubor čtyř povídek z pozůstalosti známého novináře a publicisty, moderátora pořadu Historie.cz, Vladimíra Kučery.

Tato kniha, ač plná fotografií, je uprostřed mnoha publikací o metropoli ojedinělá. Představuje rozhovory s vynikajícími odborníky, kteří z hlediska svých profesí město hodnotí a upozorňují i na nebezpečí, která mu hrozí. Zajímavé otázky o Praze za čtenáře kladli dva tazatelé, Karel Kučera a Vladimír Kučera Můžete si tak popovídat o Praze historické s Václavem Ledvinkou, o Praze umělecké s Jiřím T. Kotalíkem, o Praze archeologické s Jaroslavem Podliskou, o Praze předlistopadové s Pavlem Jeriem, o Praze zapsané na seznam UNESCO s Michalem Benešem, o Praze urbanistické s Janem Sedlákem, o Praze turistické s Františkem Kadlecem, o Praze moderní s Martinou F. Koukalovou a o Praze přírodní s Jiřím Sádlem.. Je určena všem návštěvníkům Prahy, kteří ji chtějí poznat, ale upozorňuje i na drobné a unikátní detaily, které by měli znát a obdivovat i sami Pražané. V době, kdy Výbor světového dědictví UNESCO ohlásil možné vyškrtnutí Prahy ze svého seznamu, chce také nakladatelství Vyšehrad vzbudit zájem o udržení historického odkazu Prahy a upozornit na její krásu. Praha přece patří mezi perly světového dědictví!

Vybudovali jsme funkční stát? Kde je hranice mezi vlastenectvím a nacionalismem? Stálo vůbec za to zakládat republiku? Moderátor pořadu Historie.cs Vladimír Kučera a Karel Kučera položili tyto a podobné otázky osobnostem z různých oblastí a různých názorů, mezi nimiž jsou Petr Pithart, Karel Schwarzenberg, Daniel Kroupa, Jan Rychlík i naši sousedé z Polska či Slovenska. Texty doplňuje kreslený humor autora populárního měsíčníku Sorry.

„Vladimíra Kučeru jsem znal ještě dříve, než jsem ho poznal. Četl jsem v časech předlistopadových sloupky nějakého Ladislava Kučírka, tuším, že v Mladé frontě. Všem jsem v tehdejší bídě psaného slova říkal: Toho čtěte, ten je dobrej. Dobrej? Dobře psal, nelhal, a kdo chtěl, rozuměl i tomu, co tam černé na bílém napsáno nebylo. (…) Pak jsem už četl Vladimíra Kučeru jako Vladimíra Kučeru. Ti dva Kučerové, před- a polistopadový, se mně spojili v jednoho chlapíka až později. (…) Píše pořád jaksi požižkovsku. Kdo ví, starý Žižkov už je prý pryč, jakýsi nový vyrůstá a stojí to prý za to, ale zůstává tu cosi jako žižkovský pohled na Prahu, na svět. Žižkov, město nad městem i pod městem Prahou. Píše třeba: Na nás si nepřijdete; my se nenecháme opít rohlíkem; my víme své; my se s ničím, zejména ne se slovy, nepáráme. Co na srdci, to na jazyku. Kučera si své odpovědi v těchto komentářích opravdu odpracoval. Celoživotním tázáním. Takže tedy: Toho čtěte, ten nelže a dobře píše. Jinak než ostatní. Jeho slova a jeho věty někdy až bolí. Jsou to totiž slova do mozku srdce a do srdce mozku – jestli to taky v sobě tak máte. Jako mladík Kučírek a muž české publicistiky Vladimír Kučera.“

Vydáno u příležitosti 25. výročí zápisu Historického centra Prahy na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO v souvislosti s konáním mezinárodní odborné konference Praha světová 2017

Kniha přináší rozhovor o křižovatkách českých dějin a aktuálních evropských událostech. Zkoumá, jak mýty formují historii, potýkání Čechů s Němci, situaci v Rusku a na Ukrajině, a otázku Krymu. Diskutuje o katolících, kteří přijali protestantské pojetí dějin, o vzniku národů a států, husitech a třech stech letech českého národního utrpení pod Habsburky. Zmiňuje také osobní zážitky, jako je sbírání jízdních řádů. Profesor Jan Rychlík, jeden z nejznámějších českých historiků, je autorem mnoha odborných prací a přibližuje historii široké veřejnosti prostřednictvím článků a televizních pořadů, jako je Historie.cs. V této knize se setkává s Vladimírem Kučerou, zkušeným publicistou, a jejich přátelské rozhovory tvoří dialog o otázkách a dilematech českých dějin. Spojují osobní příběhy a klíčové události české historie s mýty, které si Češi a Moravané vytvářejí. Rychlíkova hluboká znalost českých, slovenských, středoevropských, balkánských a ukrajinských dějin přináší knize širší kontext a vztah k aktuálním evropským událostem.

Klasická pohádková knížka vypráví o dobrodružstvích malého děvčátka ve fantastické zemi. Alenka se králičí norou dostává do podivuhodného světa zvířat, která se chovají jako lidé, ale mluví v hádankách, nad kterými se musí Alenka i čtenáři zamýšlet. I v říši za zrcadlem nachází Alenka podivuhodné věci; ožívají zde šachovnicové figurky a vše je zrcadlově obrácené.