Jan Kašpar Knihy

Snad každý má někoho, koho má rád, koho má radši než sám sebe. A když o takového člověka přijde, začne na něj s láskou vzpomínat. Na téměř třech stech stranách naší knížky vzpomínají známí lidé na své maminky, tatínky, babičky i dědečky, na blízké, kteří zanechali výraznou stopu v jejich životech, kteří se jim nezapomenutelně vryli do paměti i do srdce. Nakladatelství Krásná paní by bylo poctěno, kdyby byť jen jediný čtenář připustil, že tato kniha má smysl.

Autobiografie přední české country zpěvačky, Věry Martinové.

Autor knihy studoval v letech 1975 až 1980 v Leningradě, dnešním Sankt Petěrburgu, v tehdejším Sovětském svazu. Tedy v normalizační době, kdy oficiální názory byly nějaké a skutečnost odlišná. Drsné klima severní polární noci a spousta dobrodružných, smutných i humorných příhod po dobu pětiletého vysokoškolského studia vyvrcholí autorovou cestou na Sibiř a Ťan-šan „načerno“, bez „bumážky“. Studentské lapálie od Leningradu po Bajkal. Kniha přináší velice svěží a neotřelý pohled na všední i sváteční dny v „Sojuzu“ a množství detailů dodává autorovu vyprávění prostor a bohatost. Subjektivní i objektivní pasáže popisu svých zážitků a zkušeností se mu daří skloubit do poutavého textu, který je navíc kořeněný vtipem. Přínosem je také to, že povětšinou nechává na samotném čtenáři, aby si vytvořil o někdejší době a prostředí svůj názor.

Dobrodružství pro chytré děti. Příběh o dvou školácích, kteří se během vyučování propadnou tabulí do Afriky a setkávají se s různými zvířaty.

V předmluvě k prvnímu vydání bajek vykládá La Fontaine svůj záměr: vybral jen pár starověkých historek o zvířatech a oživil je novými rysy, aby je přizpůsobil vkusu současníků, a zejména aby jim skytl mravní naučení, vyplývající z každého příběhu. Zvířata pomáhají básníkovipoučovat člověka. Ezop, Phaedrus, Babrius, Ignatius Magister, bajkáři minulých věků, jsou La Fontainovi vzorem; a přesto z nich v jeho básních zůstala jen holá dějová kostra, všechno ostatní je La Fontainovým duševním majetkem. Odpoutal se od svých předchůdců, našel si vlastní tón, skoro již vynalezl nový literární druh. Co bylo u jeho vzorů chladné a bezduché, jen suše mravoučné, to se teď u La Fontaina stává samou přírodou, žije a vytváří si vlastní vesmír vjemů a citů. Nikdo z klasiků sedmnáctého století nedovedl tak dokonale spojit klasický vkus s moderním cítěním. Staří mistři bajky kladli důraz na morálku, La Fontaine pohlíží na život a lidské slabosti shovívavěji: bajka se u něho z mravoučné lekce proměnila v drama, barvitou satiru a celá soudobá společnost tu vytváří scenérii. Básník má soucit s prostými lidmi, váží si u nich charakteru a přátelství. Jeho filosofie je shovívavá k lidským chybám. Bajkářova díla proto nestárnou, zůstávají předmětem obdivu jedné generace za druhou, ryzím ztělesněním francouzského ducha.

Meditativní verše, někdy víceméně povzdechy, zachycují nejistotu dívčího dospívání. Tématem jsou vztahy k rodičům a mezi rodiči navzájem, pocit nezabydlenosti ve světě, vztahy ke spolužákům a spolužačkám. Čtenářky se pravděpodobně s tímto odrazem vnitřního světa lehce ztotožní.

Literární přepracování nekonečného rozhlasového seriálu dvojice herců Oldřicha Kaisera a Jiřího Lábuse, který si svým specifickým humorem získal srdce mnoha posluchačů. Seriál, původně nazvaný Rodinka, byl poprvé vysílán dnes již neexistujícím rádiem Golem v roce 1991. Jedná se o situační mikrokomedie, které jsou založeny na improvizaci autorské dvojice. Jsou jakousi sondou do duše českého národa po roce 1989.