Mojmír Hampl Pořadí knih (chronologicky)

Věci a děje nejsou věčné. Ani ty špatné a bohužel ani ty dobré. Pokud něco charakterizovalo třicet let od pádu Berlínské zdi až do příchodu pandemie Covidu-19, bylo to postupné otevírání se světa. Padaly hranice fyzické i ty neviditelné, omezující např. toky kapitálu či myšlenek. Větší a větší části planety se podílely na globální dělbě práce, firmy hledaly a nacházely místa pro efektivnější produkci a taktéž nové zákazníky a trhy všude na světě. Byla to zkrátka zlatá éra globalizace, ve své hloubce a rozsahu zatím nezaznamenaná v popsaných dějinách lidstva. Tato éra ale pomalu, drobnými krůčky a postupným utahováním šroubů končí. A to dříve, než si mnozí stačili povšimnout, jak byly ty tři dekády nesamozřejmé. Tato kniha je proto souborem textů, které spojuje hledání odpovědi na jedinou zneklidňující otázku: jak se již postupující deglobalizace projevuje a bude projevovat. A co tento celoplanetární obrat od otevřenosti k uzavřenosti může znamenat pro svět, Evropu a také pro Česko, které bylo jedním z mnoha vítězů oné globalizační zlaté éry.

Proč u nás najdeme tak málo vyvěšených českých vlajek? Proč se jako Češi podceňujeme, a tím pádem hrajeme pod své možnosti? Proč je pro nás snazší bojovat, až když je výsledek téměř jistý? Proč chceme hodně svobody pro sebe, ale ne pro sousedy, a u vymáhání pravidel je tomu naopak? Proč jsou Češi podobnější Rakušanům než Slovákům? Proč se často chováme jako poddaní a černí pasažéři své země, a ne jako její páni? A proč přesto máme neuvěřitelný dar přežít a nekonečně mnoho talentů a nadějí být mezi nejlepšími na světě? A proč je před námi skvělá budoucnost, pokud si ji sami nepokazíme? Kniha uznávaného českého ekonoma a bývalého viceguvernéra ČNB nás v dobrém i špatném konfrontuje s našimi typickými vlastnostmi, mýty a předsudky, které o sobě jako Češi máme, a navrhuje, jak se z těchto stereotypů vymanit a zařadit se opět mezi nejlepší na světě. Jen si začít věřit, trochu se „odzátkovat“ a odbrzdit. Prostě rozletět se výše. Protože nebe není nízko. Je vysoko. A nemá žádný strop.

S předmluvou Václava Klause vydal CEP publikaci jednoho z výrazných mladých ekonomů. Autor ukazuje, že ač byly nesčetné apokalyptické vize vždy vyvráceny realitou, opakovaně je varovným, byť chybným prognózám věnována neúměrně větší pozornost. Neviditelná ruka trhu je ale i v případě přírodních zdrojů lepším alokátorem než státní dirigismus. Na neregulovaných trzích rostoucí cena automaticky omezuje spotřebu vzácnějších zdrojů a motivuje podnikatele k nacházení alternativ. Díky jedinému neomezenému zdroji -- lidskému poznání -- jsou přírodní zdroje jako takové prakticky neomezené. Až lidský důmysl a technický pokrok mění přírodní materiál ve zdroje užitečné člověku. Skutečné limity růstu spočívají nikoliv v neomezeném čerpání zdrojů, ale v násilí a nesvobodě. Kniha přehledně a přesvědčivě prezentuje základní ekonomické argumenty pro debaty o čerpání přírodních zdrojů.

Politika očima ekonoma je výběr několika významných statí Jamese Buchanana: The Limits of Liberty vydané The University of Chicago roku 1975, Cost and Choice vydané The Markham Publishing Company roku 1969 a článku Positive Economics, Welfare Economics, and Political Economy z roku 1959. Tyto práce představují zřejmě jeho nejvýznamnější příspěvky k teorii veřejné volby.