Strakova poetika rezonuje s prostory, které jako by byly přímo symboly míjení a pomíjivosti: hotelové pokoje, kavárny, noční bary, nádraží, vlaková nástupiště.Pocit vyprázdněnosti, bezvýchodnosti, absence zřetelného, „uchopitelného“ smyslu naší existence – a tedy implicitně zároveň hledání takového smyslu – vyvstává v chladných, monotónně se opakujících scénách či momentkách, odehrávajících se ve stále stejných kulisách, ještě naléhavěji.
V krátkých existenciálních textech balancujících na pomezí poezie a prózy putuje Leon Zirkt krajinou duše a světa.
Josef Straka doposud proslul především svými básněmi a kratšími básnivými prózami, z nichž prosakuje jemná melancholie, syrové existenciální klima, osamělé ohledávání světa v pohybu, za chůze, během cest a pobytů v cizích městech a cizích zemích. Próza Cizí země je nenápadná česká tragédie z časů, jež nenašly důvod přát citlivým a noblesně umírněným, ale naopak se rády kořily otravně průrazným, bezohledným a ke všemu odhodlaným. Z doby, jež veškerý idealismus smetla ze stolu. Autor dobře ví, že nemá šanci tohoto nepřítele porazit, ale ani mu nehodlá jít na ruku. Vzdoruje v podzemním baru či na řídce navštíveném čtení poezie, a pak o něm vydává křehké, ale vnitřně odolné a osvobodivé svědectví.
Hotel Bristol... Svět, který je dán hotelovými pokoji, rozmluvami na recepcích a v kavárnách, když padá tma a ulice se pomaly zalidňují. Otisk existence člověka, jménem Leon Zirkt, jehož siluetu lze spatřit, jak se opírá o zábradlí v cizím městě, zapaluje si cigaretu a přemýšlí, kudy dál jít. Svět, který má mnoho podob a vše se může jevit v tolika jiných barvách: zámlky, nedořečené věty, letmá naznačení a pak dlouhé strnulé dny ticha...
Krátké existenciální texty na pomezí poezie a prózy. Josef STRAKA (nar. 1. 12. 1972 v Jablonci nad Nisou) byl odborným asistentem v Psychologickém ústavu UK FF, redaktorem časopisu Weles, kde také publikoval svou poezii, krátké prózy a recenze. Nyní pracuje jako knihovník v Městské knihovně na Smíchově, jako lektor přednáší pro artefiletickou agenturu Cultio a dále externě spolupracuje s Psychologickým ústavem. Jeho texty byly uveřejněny v časopisech Tvar, Host, Pandora, Veronica, Plž, Babylon a Věstník Společnosti Franze Kafky a též vyšly na serverech Almanach Wagón, A Tempo revue. V polštině publikoval v časopisech Portret a Bohema, byl také přeložen do srbštiny. Je zastoupen v internetové Antologii české poezie (nejen) 20. století (2005), v Antologii české poezie 1986-2006 (2007), Antologii českého rozhlasového fejetonu a v almanachu Cestou. Knižně vydal a... jiné časy (G Tisk, Liberec, 1994), Proč (edice TVARy, Tvar, Praha 1995), Hotel Bristol (Cherm/Medard, Praha 2004) a Město Mons (Cherm, Praha 2005).
Metodika Národního památkového ústavu, Metodického centra zahradní kultury v Kroměříži vznikla v rámci projektu „Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži“ Národního památkového ústavu, jenž byl spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Integrovaného operačního programu. Národní památkový ústav jako odborná organizace státní památkové péče v České republice vydává metodiku v zájmu zabezpečení jednoty metodických hledisek pro danou oblast ochrany, dokumentace a evidence kulturních památek, památkových území a dalších kulturně-historických hodnot na základě svých kompetencí podle § 32 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Metodika je určena pro široký okruh zájemců ať již jsou to vlastníci a správci památkových objektů, zahradní architekti, pracovníci státní památkové péče, různí specialisté, studenti a další osoby vstupující do procesu péče o naše kulturní dědictví. Zde uvedená doporučení je možné využít jak v péči o stávající plochy, tak při snaze o obnovu (restituci) či založení dobově věrných evokací zahrad z různých etap vývoje zahradního umění.
