Andreas Gminder Knihy

Publikace obsahuje podrobný popis 340 středoevropských hub. Jsou zde uvedeny hlavní charakteristiky jednotlivých druhů i jejich životní prostředí. Podle biotopů je pak možné odhadnout výskyt více druhů hub, které se mohou v dané oblasti nacházet. Příručka obsahuje rovněž praktický klíč k určování a precizní fotografie, které byly pořizovány na přirozeném stanovišti konkrétních druhů. Na závěr je zde uvedeno, jak správně sbírat houby, jak je zpracovávat a stručné rozdělení houbových jedů a způsob jejich působení na různé tělesné orgány člověka.

Kniha popisuje více než 450 hub z celé Evropy. U každé houby jsou uvedeny údaje o výskytu, podrobné charakteristiky, zajímavosti a poživatelnost. Velká hlavní fotografie zachycuje typický vzhled popisované houby, další vyobrazení informují o detailech významných pro určení nebo podobných druzích. Zvláštní rámeček upozorňuje na nejedlé nebo jedovaté dvojníky.

Dieser Pilzführer bietet eine sichere Sammlung von Speisepilzen und ihren giftigen Doppelgängern. Durch die Spiralbindung und zwei Buchblöcke können die Pilze direkt verglichen werden. Wichtige Merkmale wie Lamellenform und Geruch werden detailliert beschrieben, um ein sicheres Sammelerlebnis zu gewährleisten.

Mit über 1.500 Arten, die selbst selten aufgeführte Subspezies abdecken, tritt „Das Kosmos Handbuch Pilze“ die Nachfolge des renommierten „Parey“ an. Ein moderner Schlüssel ermöglicht die zielsichere Bestimmung von Familien, Gattungen und Arten. Aufwändige Aquarell-Illustrationen von Erhard Ludwig zeigen jede Art in faszinierenden Details und machen das Handbuch als SPIEGEL Bestseller zum neuen und einzigartigen Standardwerk der Pilzbestimmung Mitteleuropas.

Im vorliegenden Band 2 der Großpilze Baden-Württembergs werden die Leisten-, Keulen-, Korallen- und Stoppelpilze, Bauchpilze, Röhrlings- und Täublingsartige umfassend vorgestellt. Dabei wird vor allem auf die Verbreitung, das ökologische und soziologische Verhalten in Beziehung zu klimatischen und edaphischen Gegebenheiten in den einzelnen Naturräumen eingegangen. Um dem Benutzer beim Erkennen und Bestimmen der Arten zu helfen, wurden dichotome Schlüssel ausgearbeitet, teils ergänzt durch Mikrozeichnungen. Die Farbfotos wurden fast immer direkt am Standort aufgenommen.