Jan Czech
24. únor 1951 – 8. říjen 2022
PhDr. Jan Czech, CSc. - psychoterapie, duchovní život, umění.
*24. 2. 1951 v Praze, dramatik, publicista, další.
Po střední všeobecně vzdělávací škole (1966–1969) v Praze pracoval jako sazeč ve Středočeských tiskárnách. V l. 1974–1978 vystudoval dálkově na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obory filosofie a divadelní věda. Po krátkém působení v Československém rozhlasu (od r. 1976) přešel na interní vědeckou aspiranturu na FF UK (1978–1981) a po jejím ukončení nastoupil do Československého rozhlasu jako dramaturg zábavy, později v oddělení divadelních her pro děti a mládež, kde pracoval až do listopadu 1989. Zároveň působil jako externí redaktor čtrnáctideníku Scéna, předseda komise teorie a kritiky Svazu českých dramatických umělců a přednášel teorii rozhlasu na katedře divadelní a filmové vědy na FF UK. V prosinci 1989 byl jmenován ředitelem Československého rozhlasu (do podzimu 1990). V r. 1991 byl spoluzakladatelem a ředitelem jedné z prvních soukromých rozhlasových stanic u nás, Rádia Golem, kde působil až do roku 1996. Současně byl v l. 1993–1997 dramaturgem zábavných pořadů TV Nova a v r. 1999 byl šéfredaktorem České nezávislé televizní společnosti. V l. 1999–2002 vedl Sanatorium pro neurózy ve Veselé u Pelhřimova, v r. 2002 otevřel v Praze Centrum psychoterapeutických služeb.
Publikoval v revui Dramatické umění (zde v r. 1984 publikoval první velkou esej Tradice – Koncepce – Prespektiva aneb O úkolech Národního divadla), čtrnáctidenících Scéna, Divadelní noviny, v revui Komik a v odborných psychologických časopisech Psychologie dnes a Konfrontace.
Knižně vydal teoretické studie O rozhlasové hře (Panorama, Praha 1987), Filozofie dramatu (Scéna, Praha 1991), Znění ticha – filosofické eseje o umění (Pražská scéna, Praha 1994), Nostalgie umění (tamtéž, 1996) a Psychoterapie a víra (Jupos, Ostrava 2003). V 80. letech napsal pro Československý rozhlas řadu rozhlasových her, dramatizací a adaptací (např. Fráňa Šrámek – Stříbrný vítr, Platon – Obrana Sokratova, vlastní hra Ale o tom psát nesmím, viďte oceněná v r. 1985 hlavní cenou rozhlasového festivalu Prix Bohemia). Spolu s Janem Dvořákem připravil v angličtině kulturního průvodce A-Z Prague Culture Guide (Pražská scéna, Praha 1994). Připravil také dvě knihy rozhovorů Dejdar (Venkow, Praha, 1993) a Lábus – Malý Gatsby (tamtéž 1993). Od konce 80. let je spoluautorem a dramaturgem většiny televizních a rozhlasových pořadů Oldřicha Kaisera s Jiřím Lábusem, především Ruské rulety (TV Nova), Zeměkoule (Česká televize) a nekonečného rozhlasového seriálu o rodince Tlučhořových. V nakladatelství Pražská scéna mu v roce 2004 vyšla publikace podrobně mapující tento seriál Kaiser, Lábus a Rodinka Tlučhořových. Připravil také Cyklus meditací v náboženské redakci Českého rozhlasu a jako spoluautor se podílel na sbornících Čtení o Ypsilonu 1988–1993 (Studio Ypsilon/Directa, Praha 1993) a Divadlo Viola – 40 sezon (Pražská scéna, Praha 2002). V r. 1999 napsal podle J. W. Goetha monodrama pro Jiřího Lábuse ve Viole Utrpení mladého Werthera.
Žije v Říčanech u Prahy.