Georges Bataille Knihy

V knize zkoumá Georges Bataille, veden svým smyslem pro komplexnost světa, jeden ze základních projevů vnitřního života, který má ovšem hlubokou souvislost s životem vnějším, tělesným a společenským.

Dva filosofické eseje (Prokletá část, 1949; Teorie náboženství, 1973; psáno 1948) kultovní postavy francouzského myšlení, v nichž promýšlí principy obecné ekonomie a její „prokleté části“ – trvalého přebytku energie, který vytváří každá společnost.

Ve Svrchovanosti odhaluje Bataille rozpory a spojitosti mezi světem praktického užití a světem svrchovaným, mezi služebností a posvátnem, mezi otrockou prací a okázalým přepychem, mezi bezuzdnou akumulací a neutilitární spotřebou, mezi zákazem a jeho překročením. Skrze pojem svrchovanosti nám předkládá nový pohled na roli, kterou v moderních dějinách hrál fenomén komunismu, i na postavení náboženství či vědy ve službách výroby.... celý text

Georges Bataille zaujímá v kontextu francouzské literatury osobité místo. Má pověst autora skandálních literárních textů, ale také originálního myslitele, který s vědecko-poetickou důkladností promýšlí základní předpoklady a možnosti lidského vědomí, odhaluje skryté zákonitosti ekonomického fungování velkých společenských systémů, zamýšlí se nad podstatou náboženství, nad genezí uměleckého chápání světa i nad mezemi moderní filozofie. Jeho dílo plné erotiky, smutku a smrti, v němž prosazuje osvobození lidské individuality, výrazně ovlivnilo některé postoje Foucaulta a Derridy. A jeho vliv ani dnes nepřestává růst. Georges Bataille se ve Vnitřní zkušenosti (1943) a Metodě meditace (1947) soustřeďuje na otázky krajnosti a suverenity v rovině osobní zkušenosti a v mnohém zde navazuje na svá studia Nietzscheho a na mystickou tradici.

Dvě novely (Madam Edwarda, 1941; Zemřelý, 1964) kontroverzního francouzského autora.

Kontroverzní a fascinující novela Nebeská modř nás vtahuje do politicky a sociálně napjaté Evropy třicátých let. Protagonista Troppmann, zmítaný apatií a destruktivními impulzy, postupně prochází Paříží, Vídní nebo Barcelonou, až nakonec sezná nemožnost uniknout vlastnímu osudu. Je fascinován smrtí, erotikou a absurditou, sleduje rozklad vlastní identity i společnosti kolem sebe. Násilím prostoupená touha jej unáší do míst, v nichž zuří občanské nepokoje, dochází k atentátům nebo se schyluje k válce. A představa smrti, její dechberoucí blízkost, znamená jediný způsob, jak takovou touhu ukojit. Setkání s ní nevede ke zbabělému ponížení - naopak se překlápí v bezbřehé přitakání životu, které Troppmann zakouší v náručích svých tří osudových milenek. Dílo vzniklé v polovině třicátých let, avšak vydané až roku 1957, vyniká kombinací svrchované obraznosti, existenciálních úvah a provokativního, často až tabuizovaného obsahu. A nejen že odráží krizi meziválečné Evropy, ale zároveň nutí i dnešní čtenáře konfrontovat temné a iracionální aspekty lidské povahy.

Dvě novely francouzského autora. Základem Bataillovy etiky je idea pokračování zákazů, které si společnost během svého vývoje zavedla a tato transgrese je projevem svobody jednotlivce. Erotika je v jeho podání suverénní forma lidské vůle a spontánní přitakání životu ze strany člověka, odsouzeného žít v konzumní společnosti. V první próze (Příběh oka, 1928) jde o překračování sexuálních a společenských konvencí trojicí mladých lidí, druhá próza (Matka, posmrtně 1966) je věnována incestnímu vztahu matky a syna. Pro většinu soudobé francouzské kritiky je autorovo dílo vrcholem moderního myšlení; od jeho smrti (1962) se jeho pracím dostává stále více pozornosti.

Exploring the complexities of an enigmatic thinker, this book delves into the literary, philosophical, and theological themes that define their work. It offers fresh insights and perspectives, illuminating the intricate connections between their ideas and broader cultural contexts. Readers will gain a deeper understanding of the intellectual landscape shaped by this influential figure, enriching their appreciation of their contributions to literature and thought.

The narrative explores a profound spiritual and communal crisis, highlighting how the death of God serves as a catalyst for forging deep friendships. It delves into the transformative power of connection amidst turmoil, revealing how loss can lead to new beginnings and bonds. Through personal reflections, the author navigates themes of faith, companionship, and the human experience in the face of existential challenges.

Having spent the early thirties in far-left groups opposing Fascism, in 1937 Georges Bataille abandoned this approach so as to transfer the struggle onto the mythological plane, founding two groups with this aim in mind. The College of Sociology gave lectures attended by major figures from the Parisian intelligentsia - intended to reveal the hidden undercurrents within a society that appeared to be bordering on collapse. The texts in this book comprise lectures given to the College; essays from the Acephale journal and a large cache of the internal papers of the secret society of Acephale.