Duchovní svět indiánských kočovníků očima francouzského etnologa. Autor, přední znalec araguayských kultur, strávil rok na východě země mezi příslušníky kmene Guayaquí a o svém pobytu napsal mimořádně výstižnou knihu. Všímá si v ní všech aspektů života zmíněného společenství, od narození dítěte až po projevy kanibalismu. Hluboký psychologický vhled se prolíná s líčením materiálních podmínek života kmene.Perokresby v textu.
Pierre Clastres Knihy
17. květen 1934 – 29. červenec 1977
Pierre Clastres byl francouzský antropolog a etnograf, který se proslavil svým terénním výzkumem mezi indiány Guayaki v Paraguayi a svou teorií o bezstátních společnostech. Ve svém nejznámějším díle kritizuje evoluční představu, že stát je konečným cílem všech společností, i rousseauovský mýtus o vznešeném divochovi. Tvrdil, že touha po svobodě je v lidské přirozenosti, a proto se společnosti organizují pomocí zvyků, které aktivně brání vzniku despotské moci. Stát vnímá jako specifickou hierarchickou mocenskou strukturu, která se objevuje ve společnostech, jež ztratily mechanismy bránící oddělení moci od společnosti. Jeho teorie tak představuje kritiku marxistického ekonomického determinismu, neboť Clastres považoval politiku za autonomní sféru, která v bezstátních společnostech aktivně brání vzniku autority.
Archäologie der Gewalt
- 128 stránek
- 5 hodin čtení
Pierre Clastres untersucht die Rolle von Gewalt in primitiven Gesellschaften und deren Funktion zur Verhinderung der Entstehung eines Staatsapparates. Er argumentiert, dass Stammesgesellschaften Gewalt nicht nur als Teil ihrer Existenz akzeptieren, sondern sie systematisch einsetzen, um das "kalte Monster" des Staates zu vermeiden. Clastres widerlegt gängige Theorien, die Krieg als Ergebnis von Jagd oder misslungenen Handelsbeziehungen betrachten, und beschreibt stattdessen die primitive Gesellschaft als eine, die sich in einem ständigen Kriegszustand befindet.
Chronique des Indiens Guayaki
- 286 stránek
- 11 hodin čtení
On les appelle Guayaki, « Rats féroces ». Eux-mêmes se dénomment Aché, « les Personnes ». Silencieux et invisibles, ces nomades parcourent la forêt tropicale à l'est du Paraguay. C'est ce qui leur a permis d'échapper si longtemps au sort de leurs voisins sédentaires : esclavage, mort, disparition. L'auteur a vécu un an dans leur intimité... Les incidents et anecdotes cocasses ou tragiques tracent peu à peu le portrait de ces Guayaki, paillards quand ils peuvent, graves lorsqu'il le faut : fêtes du miel, de l'amour, conflit au sein des bandes, meurtres, sacrifices, anthropophagie (ils se libèrent de leurs défunts en les mangeant). À la douceur succède la cruauté. Cette culture disparue repose sur la fidélité des Indiens à leurs anciens rites, et, au-delà, aux mythes de leur origine et de leur destin, qui suscitent en nous d'étranges échos. Ce livre est une chronique qui n'esquive aucun des problèmes que pose à l'ethnologie cette population indienne. De l'écologie très particulière d'une société de chasseurs à la logique la plus secrète de leur pensée, c'est le tout d'un univers culturel inconnu qui se révèle ici, sous le regard d'un des grands ethnologues français.
Staatsfeinde
Studien zur politischen Anthropologie