Pierre Clastres byl francouzský antropolog a etnograf, který se proslavil svým terénním výzkumem mezi indiány Guayaki v Paraguayi a svou teorií o bezstátních společnostech. Ve svém nejznámějším díle kritizuje evoluční představu, že stát je konečným cílem všech společností, i rousseauovský mýtus o vznešeném divochovi. Tvrdil, že touha po svobodě je v lidské přirozenosti, a proto se společnosti organizují pomocí zvyků, které aktivně brání vzniku despotské moci. Stát vnímá jako specifickou hierarchickou mocenskou strukturu, která se objevuje ve společnostech, jež ztratily mechanismy bránící oddělení moci od společnosti. Jeho teorie tak představuje kritiku marxistického ekonomického determinismu, neboť Clastres považoval politiku za autonomní sféru, která v bezstátních společnostech aktivně brání vzniku autority.
Duchovní svět indiánských kočovníků očima francouzského etnologa. Autor, přední znalec araguayských kultur, strávil rok na východě země mezi příslušníky kmene Guayaquí a o svém pobytu napsal mimořádně výstižnou knihu. Všímá si v ní všech aspektů života zmíněného společenství, od narození dítěte až po projevy kanibalismu. Hluboký psychologický vhled se prolíná s líčením materiálních podmínek života kmene.Perokresby v textu.
Review: "The War machine is the motor of the social machine; the primitive social being relies entirely on war, primitive society cannot survive without war. The more war there is, the less unification there is, and the best enemy of the State is war. Primitive society is society against the State in that it is society-for-war." "Anthropologist and ethnographer Pierre Clastres was a major influence on Gilles Deleuze and Felix Guattari's Anti-Oedipus, and his writings formed an essential chapter in the discipline of political anthropology. The posthumous publication in French of Archeology of Violence in 1980 gathered together Clastres's final groundbreaking essays and the opening chapters of the book he had begun before his death in 1977 at the age 43. Elaborating upon the conclusions of such earlier works as Society Against the State, in these essays Clastres critiques his former mentor, Claude Levi-Strauss, and devastatingly rejects the orthodoxy of Marxist anthropology and other Western interpretive models of "primitive societies." Discarding the traditional anthropological understanding of war among South American Indians as arising from a scarcity of resources, Clastres instead identifies violence among these peoples as a deliberate means to territorial segmentatin and the avoidance of a State formation. In their refusal to separate the political from the social, and in their careful control of their tribal chiefs--who are rendered weak so as to remain dependent on the communities they represent--the "savages" Clastres presents prove to be shrewd political minds who resist in advance any attempt at "globalization.""
In this landmark text in anthropology and political science, Pierre Clastres offers examples of South American Indian groups that, though without hierarchical leadership, were both affluent and complex.
The narrative captures Clastres's initial fieldwork in the 1960s, detailing his interactions with the Guayaki Indians, a distinctive tribe from Paraguay that has since disappeared. Through vivid observations, the book explores their culture, social structure, and way of life, offering a poignant glimpse into a world that has been lost to time. Clastres's anthropological insights highlight the complexities of the Guayaki's existence and their relationship with the surrounding environment.
Pierre Clastres untersucht die Rolle von Gewalt in primitiven Gesellschaften und deren Funktion zur Verhinderung der Entstehung eines Staatsapparates. Er argumentiert, dass Stammesgesellschaften Gewalt nicht nur als Teil ihrer Existenz akzeptieren, sondern sie systematisch einsetzen, um das "kalte Monster" des Staates zu vermeiden. Clastres widerlegt gängige Theorien, die Krieg als Ergebnis von Jagd oder misslungenen Handelsbeziehungen betrachten, und beschreibt stattdessen die primitive Gesellschaft als eine, die sich in einem ständigen Kriegszustand befindet.
Studien zur politischen Anthropologie