Jan Neruda Pořadí knih (chronologicky)

Písně kosmické jsou nadčasovou sbírkou krásných básní, kterou by měl znát každý Čech. V Nerudových verších není ani z dnešního pohledu žádná chyba astronomického charakteru. To potvrdí čtenářům astronom a astrofyzik Jiří Grygar, který některé z písní rozebírá a vysvětluje po odborné stránce. Málo se totiž ví, že Jan Neruda astronomii studoval na Karlově univerzitě a dozvídal se tam o nejnovějších vědeckých poznatcích tehdejší doby. A aby nově vydané Písně kosmické lahodily i oku, doprovodil je půvabnými kresbami výtvarník Jiří Slíva, který navíc jednu píseň kosmickou sám připsal.

Prostřednictvím povídek máte jedinečnou možnost nahlédnout nejen do života obyvatel města v 19. století, prožít jejich osudy, ale poznat i město samo, krok za krokem projít tehdejší Malou Stranu a vnímat její nezaměnitelnou atmosféru. Balady a romance je sbírka 18 básní, kde hlavními tématy jsou křesťanství, národní historie, lidové tradice a problematika dobra a zla.

Souborné vydání dvou knih, které spojují dva velikáni české literatury – Jiří Grygar a Jan Neruda – přináší na první pohled nesourodé, ale fascinující spojení. Jiří Grygar, známý astronom a astrofyzik, se tentokrát od svého oblíbeného tématu odklání a sdílí svůj vztah ke knihám, které ho v životě zásadně ovlivnily. Čtenáři se dozví, která kniha ho v osmi letech inspirovala stát se hvězdářem, nebo která česká kniha obletěla Zemi na palubě kosmické lodi. Grygar také uvádí na pravou míru sto astronomických omylů a přibližuje osudy autorů, z nichž mnohé osobně znal. Jeho vyprávění je podáno s šarmem a noblesou, přičemž nezapomíná na těžké časy, kdy publikování odvážných témat bylo obtížné. Příběhy spojené s tehdejším vydáváním působí dnes legračně a celou knihou se nese lehce humorné ladění. Jan Neruda, jehož Písně kosmické jsou součástí tohoto vydání, měl k astronomii blízko a jeho verše jsou bez odborných chyb. Tato nadčasová sbírka krásných básní by měla být známa každému Čechovi. Souborné vydání vychází k 80. narozeninám Jiřího Grygara.

Soubor těchto tří básnických sbírek asi nejlépe charakterizuje Nerudovo básnické dílo. Hřbitovní kvítí - Sbírka velmi pesimistických básní. Neruda zde vyjadřuje zklamání z tehdejšího života, kritizuje morálku. Objevuje se tu i sociální otázka, zabývá se chudobou. Nedůvěřuje lásce ani lidem. Cítí se velmi osamělý, roztrpčený. Tato sbírka je určitým protestem proti pokoře. Smutek je tu doplňován pocitem vzpoury proti pokoře. Písně kosmické - V této básnické sbírce z roku 1878 Neruda opět objevuje smysl svého života, snaží se být optimistou, reaguje na rozvoj vědy a techniky. Oslavuje kosmická tělesa a lidskou touhu po poznání. Objevuje se tu materialistické chápání světa, polidšťuje vesmír. Vlastenecké verše spojuje s vesmírnými tělesy. Toto dílo vyjadřuje pocity všech Májovců. Prosté motivy - Jedná se o Nerudův intimní deník. Zde se u Nerudy objevuje přírodní tematika. Život člověka přirovnává ke koloběhu ročních období. Jaro = mládí, léto = dospělost, podzim = stáří, zima = smrt. Tato období i popisuje.

Povídky malostranské a Arabesky čtenáři přibližují osobitý svět Malé Strany devatenáctého století plný tragických, ale i romantických či komických osudů obyvatel této čtvrti. V Arabeskách se autor, stále ještě pod vlivem svého těžkého mládí, koncentruje spíše na smutnější stránky života. Povídky malostranské, které knižně vydal o dvanáct let později, popisují mikrosvět pod Hradem již s větším odstupem a ironií, ale zároveň zachovávají reálný obraz pražských lidiček a jejich prostředí. Tímto dílem se Jan Neruda nesmazatelně zapsal mezi nejlepší prozaiky celé české literární historie.

Jan Neruda se ve Verších humorných a satirických představuje v poněkud jiné poloze, než v jaké ho znají čtenáři povinné školní literatury. Totiž jako nesmířlivý kritik českých poměrů a lidské povahy, ale také jako jízlivý posměváček. Verše vynikají hravostí, experimentálností a břitkým vtipem. Spisovatel se v nich profiluje jako ironický glosátor připomínající spíše Nerudu-fejetonistu, než autora Písní kosmických. Stejně jako Felix Vodička ve souborném vydání Nerudova díla k souboru připojujeme i samostatně vydanou skladbu Letní vzpomínky a básně z Knihy epigramů.

Vychutnejte si klasické fejetony z pera mistra a zakladatele českého fejetonu Jana Nerudy.

Památníček je určen pro zápisky o děťátku od okamžiku jeho narození. Je bohatě vyzdoben ilustracemi Marie Fischerové-Kvěchové a doprovázen klasickými dětskými básničkami Jana Nerudy, Josefa Václava Sládka a Františka Hrubína.

Alkohol od nepaměti byl, je a pravděpodobně také zůstane jedním z trvalých problémů člověka. A tak není divu, že se toto téma objevilo i v tvorbě takových českých klasiků, jakými byli Zikmund Winter, Jan Neruda, Antonín Sova, František Gellner nebo Jaroslav Hašek. Jejich povídky či novely nejsou jen sžíravou kritikou slabších jedinců, kteří upadli do osidel tohoto fenoménu, jsou především působivými obrázky doby, která pomalu upadá do zapomenutí, ale k životu českého národa neodmyslitelně patří.

Antologie z intimních i lyrických veršů, romancí a balad klasika české literatury 2. poloviny 19. století.

Malá Strana è il più fascinoso, e oggi anche il più turistico, e il più magico quartiere della magica Praga. Chiese barocche, viuzze selciate, palazzi nobiliari e casette sghembe. Un conglomerato animato da artigiani e burocrati, bottegai e artisti, zitelle e mendicanti, ragazzacci e musicisti che si incontrano e si scontrano inanellando vorticosi giri di valzer. In uno dei racconti, "Macchiette", il protagonista, studente in legge ampiamente fuoricorso, stabilisce che il modo migliore per isolarsi e dedicarsi totalmente agli studi è quello di trasferirsi "in quella poetica, quieta Malá Strana, tra gente amabile e silenziosa, in qualche angolo di una via appartata". Ma le cose non vanno come previsto e idealizzato: lo studente rimane coinvolto in una fittissima e paralizzante rete di rapporti con tutto il bizzarro vicinato. Rete fatta anche di equivoci sentimentali che portano come unico frutto a un duello. Il racconto si chiude con un trasloco che è anche una fuga.

Poviedky majú svoj pôvab i v tom, že v nich Neruda zachytil svoje spomienky na detstvo, na študentské časy, na priateľov, na revolúciu r. 1848, na rodičov, na mnohých blízkych a známych - a ďalej v tom, že veľmi živo charakterizoval typy remeselníkov, domáce panie a slečinky, slúžky, že postavil do protikladu pomätené typy a zdravé ľudové charaktery, a to vo všetkých možných okolnostiach, smiešnych i vážnych a niekedy i tragických.

Výbor z fejetonů Jana Nerudy bezplatná prémie 20. ročníku KMČ

1984. Květy poezie, sv. 153. Graficky upravil Martin Dyrynk.

Výbor z poezie Jana Nerudy, obsahuje mnoho básní ze sbírek Hřbitovní kvítí, Knihy veršů, Písně kosmické, Balady a romance, Prosté motivy a Zpěvy páteční.

Kněžky lásky,paničky,paní lékárníkové,titulární radové a jinochové všeho druhu ožijí ve fejetonech a povídkách.

Doba Josefa Mánesa v zrcadle literatury. Líbánky na Hané je soubor literárních děl, která reflektují období 19. století a jeho kulturní kontext v české literatuře. Kniha zahrnuje příspěvky významných autorů, jako jsou Karel Jaromír Erben, Karel Sabina, Jaroslav Novák a další, kteří se ve svých textech věnují různým aspektům života a společnosti té doby. Hlavními tématy jsou národní obrození, identita a tradice, stejně jako každodenní život na Hané. Postavy v těchto literárních dílech představují široké spektrum lidských zkušeností, od venkovských obyvatel po intelektuály, a jejich příběhy odrážejí jak osobní, tak kolektivní zápasy a radosti. Kniha se zaměřuje na propojení literatury a historie, přičemž ukazuje, jak literární výrazy a motivy odrážejí dobové hodnoty a myšlení. Čtenáři se mohou těšit na analýzu jazykových prostředků, stylu a tematických prvků, které utvářejí českou literární tradici v kontextu Mánesovy doby.

Tento výbor z, v užším slova smyslu beletristického, díla, uspořádaný v podstatě chronologicky, zahrnuje podstatnou část jeho prozaické prvotiny Arabesky, výběr z Pražských obrázků a celé Povídky malostranské. Výbor jako celek i jeho jednotlivé části jsou uvedeny citacemi z Nerudovi korespondence a teoretických projevů, které odhalují autorova životní i tvůrčí východiska. (vydavatel)

Obsahuje: Aforismy (mezi nimi Prosté myšlénky); Kalendářík lidstva; dodatky k ost. svazkům Spisů.

Výbor z díla Jana Nerudy, sestavil, životopisnou studii a doslov napsal Zdeněk Pešat.

Výbor z díla Jana Nerudy, sestavil, životopisnou studii a doslov napsal Zdeněk Pešat.

Výběr z fejetonů, v nichž Neruda pohotově reagoval na významné ideové, politické a sociální problémy své doby, je rozdělen do několika tématických okruhů. Do prvního byly zařazeny Nerudovy vzpomínky a črty autobiografické,donásledujících jeho názory na českou a světovou kulturu a literaturu. Další oddíly zahrnují fejetony z české společnosti, články se sociální tématikou, úvahy o poslání člověka a o otázkách národních.

Svazek přináší Nerudovy divadelní články a recenze z let 1875-1881, kdy se ještě divadlem obíral soustavně jako divadelní referent, a potom z let dalších až do r. 1886, kdy věnoval divadelním otázkám pozornost už jen příležitostně. Jsou zařazeny i články nepodepsané, o nichž lze důvodně předpokládat, že vyšly z pera Nerudova. V edičních poznámkách je tentokrát otištěna v chronologickém sledu i řada článků a drobnějších nepodepsaných recenzí.

Výbor z Nerudových próz uspořádal a ediční poznámku napsal Felix Vodička. Obsah např.: Trhani, Byl darebákem!, Obrázky policejní, Pražská idyla

Výbor z poezie básníka z nejmilejších, doplněný úvodní studií, stručným životopisem, výňatky z korespondence a fejetonů, bibliografií, dokumentárními fotografiemi a kresbami. Vydavatel: Československý spisovatel - Praha, 1965.

Výbor z Nerudova díla uspořádaný pro dětského čtenáře. Krásné Janečkovy ilustrace.

Soubor Nerudových studií, kritik, referátů a glos obírajících se výtvarným uměním a zčásti i hudbou, jak je otiskoval v letech 1859-1891 v časopisech a denním tisku, zvláště v Národních listech. Vedle i dnes pozoruhodných a zajímavých pohledů do nejrozmanitějších oblastí výtvarného ahudebního projevu a dění jsou i důležitým příspěvkem k poznání českého kulturního života v 2. polovině 19. století. Svazek připravil Dalibor Holub.

Čechy - život veřejný a společenský - feuilletony.

Soubor půldruhého sta divadelních kritik a úvah z počátků novinářské činnosti Nerudovy, napsaných v letech 1857-1862, českých i německých. Podávají kroniku i kritiku soudobého českého divadla, hodnotí význam divadla pro rozvoj národní kultury i jeho místo v českém životě.

Výbor z článků J.N. pojednávajících o provozu časopisů, od autorů až po tiskárnu a také o osobách novinářů a novin.

Do knížečky byly pojaty: Písně kosmické, ty byly poprvé uveřejněny 1878, Balady a romance - 1883, Prosté motivy 1883, Zpěvy páteční, které vyšly posmrtně 1896

Výbor z próz přináší ukázky z osmi Nerudových knih. Texty pojmenované Dvojí Ježíšek, Průvody chudých a Pražské prvenství jsou výňatky z Nerudových fejetonů v Národních listech 24. 12. 1976, 15. 6. 1879 a 7. 11. 1880, 10. 5. 1891.

Kritiky, studie, fejetony i drobné zprávy o divadle z let 1868–1874 otištěné v Národních listech.

Soubor bystrých črt a fejetonů rozmanité tematiky, vytěžený z dlouholeté básníkovy novinářské činnosti, glosuje především společenský život pražský i dobové evropské aktuality. První svazek obsahuje fejetony z let 1861–1866.

První svazek souborného vydání Nerudových literárně historických novinářských a časopiseckých prací z let 1857 až 1866. První údobí básníkovy kritické a publicistické činnosti je charakterisováno články z české literárníhistorie, uveřejněnými ponejvíce v časopisech Tagesbote ausBöhmen, Obrazy života, Čas, Hlas a Rodinná kronika. Obsahují kritické připomínky k dílům Hálkovým, Světlé, Heyduka, Máchy, Sabiny, Friče a jiných. Články jsou v knizeseřazeny chronologicky.

Čechy - život veřejný a společenský - feuilletony

Sbírka obsahuje známé básnické skladby, jako např. Hřbitovní kvítí, Knihy veršů, Písně kosmické a další.

Svazek zahrnuje Nerudovy divadelní studie, zprávy, referáty a feuilletony od druhé poloviny r. 1865 až do 20. května 1868. Kromě pěti studií uveřejněných v Literárních listech a v Květech napsal Neruda všechny ostatní zde otištěné články pro Národní listy, jichž byl redaktorem a divadelním referentem v letech 1865-1891. V tomto vydání je po prvé otištěno 21 článků z Národních listů, podepsaných značkou J.N., a 37 článků anonymních, u nichž důkazem Nerudova autorství jsou důvody myšlenkové i formální. (Podle edičních poznámek.)

V Pražských obrázcích, zahrnujících fejetony z let 1864-1875 a vydaných poprvé r. 1876 jako 2. část 1. dílu Studií krátkých a kratších, zachycuje Neruda sociální výjevy ze soudobého života; zkoumá doklady zločinnosti a prostituce na policejních strážnicích a ve vězeních, studuje pražské žebráctvo, popisuje život v pražské zastavárně nebo na pražském záduší, tedy všude tam, kde se projevují zvlášť výrazně důsledky rozvrstvení lidí v kapitalistickém světě na chudé a bohaté. Pramen zločinnosti spatřuje především v sociálních poměrech. Bídu pražské chudiny zobrazuje v příbězích baladického ladění, jako v proslulém obrázku Po nárožích, i ve fejetonech psaných formou lehké žertovné hříčky (Služky, Kuchyně na trhu a j.). Společným rysem všech fejetonů je Nerudův kritický postoj k veřejným otázkám a jeho jasná sympatie k vrstvám společensky potlačeným.

Knížečka obsahuje dva cykly - Otci, Matičce. Dále zde jsou některé básně ze sbírek: Knihy veršů výpravných, Knihy epigramů, Zpěvy páteční, Prosté motivy, Písně kosmické, Balady a romance. Doslov napsal Jan Pilař a na obálce je kresba Mikoláše Alše.

Druhý díl Podobizen shrnuje úvodní básníkovy doprovody ke kresleným portrétům s první strany Vilímkových Humoristických listů z let 1882-1884. Je to celkem 151 životopisů, studií, vzpomínek, causerií a vyprávění o významných osobnostech našich i cizích. Většina z nich (kromě 9 podobizen uveřejněných v prvním souborném vyd. u Topiče 1915) je po prvé vydána knižně. Podobně jako v 1. díle Podobizen i k tomuto svazku jsou připojeny portréty všech osobností, o nichž Neruda píše. Do poznámek byl přesunut životopis Dr. Aug. Petra, u něhož nebylo autorství Nerudovo prokázáno

Tento výbor z rozsáhlého odkazu básníka a novináře Jana Nerudy si určil za úkol, aby především shrnul v jediný svazek všechno, co J.N. sám pokládal za nejpodstatnější součást svého díla, a za druhé, aby tento autorův výběr doplnil aspoň náznaky jeho literárního a myšlenkového vývoje a ukázkami z 40ti let jeho tvoření. (Podle předml.) V souvislém sledu najdeme tedy v tomto výboru verše Nerudových začátků (hl. výbor z Knih veršů), feuilletony různého obsahu (od vyznání lásky rodné Praze přes vypsání dobových událostí a zážitků z ciziny až k objevným studiím o rubu tehdejšího měšťáckého života, o podbrdských cvočkařích, služkách a dělnících na stavbách železnic soustředěno v oddílech: Arabesky, Z času za živa pohřbených, Trhani, Ze staré Prahy) a knihy básníkovy zralosti (Povídky malostranské, Písně kosmické, Balady a romance, Prosté motivy, Zpěvy páteční - všechny téměř bez výňatků, v úplnosti); knihu uzavírá slavný feuileton 1. máj 1890.

Knížečka obsahuje dva cykly - Otci, Matičce. Dále zde jsou některé básně ze sbírek: Knihy veršů výpravných, Knihy epigramů, Zpěvy páteční, Prosté motivy, Písně kosmické, Balady a romance. Doslov napsal Jan Pilař a na obálce je kresba Mikoláše Alše.

Od dosavad. vydání (Quisův výbor. soubor Novotného) se tato kritic. edice liší tím, že neshrnuje pouze divadel. studie a referáty z prvních let Prozatím. divadla. t. j. od jeho otevření 1862 do pádu ředitele Liegerta 1865, ale přibírá i divadel. fejtony, dokonce i takové, kde divadlo není jichnámětem jediným. Celkem 11 statí je zde přetištěno po prvé; několik statí, uvedených v dřívějším souboru, je pak vypuštěno, poněvadž Nerudovo autorství není zcela průkazné. Edice se týká důležitých vývojových let čes. divadla, kdy vedení Prozatím. divadla, jež mělo být naším vrchol. ústavem před Národním divadlem, nesplnilo naděje lidu v národ. poslání scény. Neruda byl v oné době divadel. kritikem a fejtonistou Hlasu; v létě 1865 se pak stává kritikem Národ. listů. Ze širokého pojetí naší edice vysvítá, že Neruda, bedlivý hospodář čes. kultur. dění, dovedl takticky, podle potřeby doby užívat růz. literár. žánrů.

Podobiznami jsou označeny v soubor. vydání N. spisů studie, úvahy, poznámky a životopisy, jimiž J.N. doprovázel kreslené portréty význam. osob domácích i cizích, jak je otiskovaly Humorist. listy nakladatele J.R. Vilímka na 1. stránce. V tomto svazku je jich otištěno 185 z let 1873-1881 a je toprvní skutečně souborný otisk proti dřívějšímu neúplnému vyd. u Topiče r. 1915, proti výboru u Prokopa 1940 i proti dřívějšímu výboru Novotného u Vilímka 1948. Ty podobizny, jak jim Neruda správně rozuměl podle rázu časopisu, kde byly otiskovány, jsou pokud možno laděny na tón causeristický, od případu k případu (a to nejen když jeř to připomínka někoho mrtvého) na tón vážné a hutné charakteristiky. Toto vydání také otiskuje všechny kresby, k nimž N-ovy stati byly psány.