Veronika Halamová Knihy

Kniha představuje politické procesy jako jeden z nástrojů upevňování a legitimizace komunistického režimu v jeho zakladatelském období. Seznamuje čtenáře s politicko společenským a legislativním pozadím, na němž příprava a posléze realizace procesů probíhala. Popisuje, jakým způsobem komunistické orgány vyhledávaly nejen v řadách československého obyvatelstva budoucí obžalované. Jak je "připravovaly" na hlavní líčení i to, jak toto líčení probíhalo. Představuje existenční podmínky ve vyšetřovacích vazbách a nezapomíná ani na existenční podmínky rodin obětí. Nezanedbatelnou část věnuje úloze Státního soudu, prokurátorů, obhájců, "důkazů", veřejnosti i publicitě politických procesů tak, aby se neznalý čtenář přehledně seznámil s celým mechanismem jejich výroby a tím i pochopil jejich smysl. Text monografie je průběžně prokládán autentickými výpověďmi pamětníků ze strany obětí i iniciátorů politických procesů a zápisy ze soudních přelíčení. V závěru je doplněn přílohami obsahujícími plná znění nejdůležitějších zákonů, o něž se perzekuce opírala, a podobenky soudců a prokurátorů, podílejících se na politických procesech v uvedeném období.

Kniha představuje kulturu jako mocenský nástroj propagandy v zakladatelském období komunistického režimu v Československu, který prvoplánově sloužil prosazování ideologických cílů komunistické strany. Jejím prostřednictvím komunisté upevňovali svou moc a tím utvářeli novou, socialistickou společnost. Vedle kultury a propagandy kniha představuje další prvky, které hrály důležitou roli v budování socialismu, zejména socialistický realismus jako oficiální uměleckou formu. Monografie je doplněna obrázky a textovými přílohami. Kniha vznikla za podpory ESF.

Kniha přibližuje nejen osudové okamžiky v životě lidí poznamenaných komunistickou zvůli v polovině minulého století, ale autorka také ať už přímo, či nepřímo na stránkách své knihy nastoluje nebo oživuje řadu palčivých otázek, které se dotýkají celé české společnosti. Ostatně období politických procesů z padesátých let a následných perzekucí, které postihly mnoho rodin v celé republice, zůstává u nás i s odstupem času stále okrajovým tématem. Kniha tak může pomoci osvětlit, a hlavně připomenout dosud málo probádanou nebo nezaznamenanou část historie i pro příští generace.

Kniha Člověk, jednání, společnost: sociologický přístup v Transkulturní komunikaci předkládá ucelený sociologický pohled na postavení jedince v sociokulturním prostoru. To posléze rozšiřuje o téma člověka jako aktéra v komunikaci. Obojí pak průběžně konfrontuje s hledisky sociální antropologie a sociální psychologie. Okrajově také zmiňuje historický vývoj světového i tuzemského sociologického myšlení, přičemž se zaměřuje zejména na jednání a teorie jednání tak, jak se postupně v dějinách sociologie uvažovaní tohoto tématu objevovalo.