Vladimír Baar Pořadí knih (chronologicky)

Boj o nezávislost Bougainville, provázený blokádou ze strany státu Papua Nová Guinea, si vyžádal asi 20 000 obětí. V čele povstání stál Francis Ona, bývalý zaměstnanec dolů, který se spolu s utlačovanými zemědělci a kmeny ostrova vzbouřil v roce 1988 proti centrální vládě. Nepokoje se zvrhly v občanskou válku, známou jako "kokosová válka". Domorodci, vedení Onou, disponovali výzbrojí z 2. světové války, oštěpy a luky, zatímco proti nim stála dobře vyzbrojená armáda Papuy - Nové Guiney. Přesto povstalci v letech 1988-1989 úspěšně vyřadili z provozu měděný důl v Panguně, což ochromilo papuánskou ekonomiku. V roce 1990, po neúspěšných jednáních, Ona vyhlásil nezávislost Bougainvillu, kterou nikdo neuznal. Papua - Nová Guinea uvalila na ostrov ekonomickou a námořní blokádu, aby přiměla povstalce k poslušnosti. Tento stav trval až do roku 1998, kdy bylo uzavřeno příměří a situace se začala normalizovat. V roce 2001 vláda slíbila vyhlásit referendum o nezávislosti do deseti let. Další nepokoje nastaly v roce 2005, kdy se Francis Ona prohlásil králem Bougainville. Po jeho smrti se ostrov dostal pod kontrolu Josepha Kabui, který se stal prezidentem autonomního území Bougainville.

Učební text k průřezovému tématu výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Text rozdělen na tři okruhy daného průřezového tématu: Evropa a svět, Objevujeme Evropu a svět, Jsme Evropané.

Druhé upravené vydání, kde najdete desítky úkolů a cvičení, snadných i těžších otázek, doplňovaček, rébusů... K zodpovězení budete muset často pracovat s atlasem. Najdou se zde také mapky, do kterých je třeba zakreslit státy, města, řeky, ostrovy, moře, pohoří... Pracovní sešit má schvalovací doložku MŠMT.

Učebnice zeměpisu se zaměřením na světovou ekonomiku pro studenty obchodních akademií a dalších typů středních škol.

Učebnice pro obchodní akademie a jiné střední školy.

Kniha přináší podrobné analýzy o národech dnešního světa, jež dlouhodobě hledají cestu, jak se prosadit na mezinárodní scéně, případně intenzivně usilují o obnovení nebo vytvoření vlastního státu. Všímá si i národů, které v důsledků historických událostí dokázaly vytvořit vlastní státy, ale za jejich hranicemi zůstaly statisíce a někdy i miliony jejich soukmenovců - to jsou případy nejen mediálně známých Albánců, Srbů či Chorvatů, ale také Arménů, Afghánců, Uzbeků a řady dalších. Rovněž upozorňuje na případy rostoucí emancipace etnik transformujících se teprve na přelomu 20. a 21. století z tradičních kmenových struktur do podoby moderních národů - k nim se řadí především národy Afriky, ale i některých oblastí Asie, Oceánie a Ameriky. zdroj: kosmas.cz