Jan Malý Pořadí knih

Budu vyprávět o chalupě v bukovém lese, na břehu řeky, která stála osamoceně. Kolem ní se postupně vytvořila malá osada, dnes už vesnička s poštou a kostelíkem, kde čas plyne pomalu. Chalupa přežila mnohé generace jedné rodiny, která se v ní střídala, rodila a umírala, a každá zanechala svou stopu. Opravy a výměny se děly, ale chalupa zůstala taková, jakou ji znali předci. Život v ní plynul svým tempem, nezasažen vnějšími vlivy. Přenesu se do dob, kdy řeka Labe protékala nespoutanou krajinou. Lidé ji mírně upravili a odvážně se pouštěli na její hladinu. Ti, kteří se s řekou potýkali od Litoměřic až po ústí do moře, mluvili německy, avšak ne tak, jak to známe dnes. Komunikace byla obtížná, ačkoliv se mezi sebou domluvili. Některé výrazy z jejich řeči jsem ponechal, neboť patří k příběhu, a používám je tak, jak je používali dávní šifři, které jsem slýchal od jejich potomků, když jsem se učil plavit. Na závěr vzpomenu na Annu, lodní kuchařku na parnících „Mělník“ a „Lovosice“ a motorových remorkérech „Blaník“ a „Beskydy.“ Ulehčovala posádkám jejich práci a pomáhala plavčíkům na začátku jejich samostatného života. Dlouho na ni vzpomínali a vzpomínají, byla dobrou ženou svému kormidelníkovi a provázela jej tam, kde bylo potřeba. Její památka patří do mých vzpomínek na starou plavbu.

Posledních deset let vycházejí oficiální publikace k olympijským hrám v nakladatelství Mladá fronta. I tentokrát je kniha napsána ve spolupráci s Českým olympijským výborem a přináší největší okamžiky XXIII. zimních olympijských her Pchjongčchang 2018. Na čtenáře čeká seznámení se zimními sporty, největšími postavami sportovní historie, a to jak českými, tak i světovými. Přináší snímky špičkových sportovních fotografů pod vedením Herberta Slavíka, kteří zaznamenají nejenom úspěchy a zklamání českých reprezentantů, ale také tvář olympijských her, která zůstává divákům skrytá – zákulisí, dřinu i odpočinek sportovců. Kromě výsledkového servisu se čtenáři jistě rádi začtou do nejdůležitějších příběhů, se které v průběhu her na sportovištích i mimo ně odehrály.

Jan Malý v roce 1947 jako patnáctiletý plavčík nastoupil na plavbu a celý život prožil na palubách parníků a motorových lodí, Výjimku tvoří roky 1950–1952, kdy učil plavčíky plaveckému řemeslu v učilišti ČSPLO v Děčíně. V roce 1952 složil kapitánské zkoušky a dostal Kapitánský patent. V roce 1962, ve svých třicíti letech, začal samostatně velet vlečným motorovým lodím, a po skončení vlečné plavby na Labi motorovým nákladním lodím. Poslední lodí pod jeho vedením před odchodem do důchodu byla motorové nákladní loď MNL 11604 o nosnosti 1100 tun, kterou přebíral jako novostavbu z Loděnice Mělník v roce 1972. Autorovi byl shůry dán dar slova, který se záviděníhodnou pamětí využil v příbězích a historkách z „šífortu“, plných humoru, ale i nostalgie, a zachytil tak pro nás kus plavecké historie, která již nenávratně odplouvá. Publikace je doplněna fotografiemi Václava Novotného.

Pokračování úspěšného a milého vyprávění labského kapitána. Autorovi byl shůry dán dar slova, který se záviděníhodnou pamětí využil v příbězích a historkách z „šífortu“, plných humoru, ale i nostalgie, a zachytil tak pro nás kus plavecké historie, která již nenávratně odplouvá. Publikace je doplněna mnoha fotografiemi, mimo jiné i Václava Novotného. Jan Malý: V roce 1947 jako patnáctiletý plavčík nastoupil na plavbu a celý život prožil na palubách parníků a motorových lodí, Výjimku tvoří roky 1950–1952, kdy učil plavčíky plaveckému řemeslu v učilišti ČSPLO v Děčíně. V roce 1952 složil kapitánské zkoušky a dostal Kapitánský patent. V roce 1962, ve svých třicíti letech, začal samostatně velet vlečným motorovým lodím, a po skončení vlečné plavby na Labi motorovým nákladním lodím. Poslední lodí pod jeho vedením před odchodem do důchodu byla motorové nákladní loď MNL 11604 o nosnosti 1100 tun, kterou přebíral jako novostavbu z Loděnice Mělník v roce 1972. Publikace je doplněna mnoha fotografiemi, mimo jiné i Václava Novotného.

Rozhovor s Karlem Hvížďalou a nové texty Konečná podoba rozhovorů K. Hvížďaly s I. Wernischem spolu s básníkovou nejnovější tvorbou je doplněna řadou Wernischových koláží a dalším fotografickým materiálem. Zpracováním se blíží bibliofilským edicím.

Učebnice se zabýva teorii Lebesgueova integrálu a jeho zobecnění na integraci na varietách a ve vektorových prostorech.

Prezidentská éra T. G. Masaryka a Pražský hrad jako symbol nové demokracie. Architektonické proměny Hradu v letech 1918-1935. Publikace přibližuje, jak se začal Hrad po r. 1918 nekonvenčními úpravami odvážně proměňovat v současné sídlo hlavy nového, demokratického státu, a zároveň se snaží postihnout zrakem neviditelnou, duchovní podobu Pražského hradu, kterou v době první republiky ovlivňovala především neopakovatelná osobnost prvního československého prezidenta. Kniha obsahuje kromě barevných snímků zachycujících významné architektonické úpravy exteriérů a interiérů Hradu také řadu písemných a obrazových dokumentů, mnohdy poprvé publikovaných. V knize se nacházejí texty: Symbol nové demokracie / Jiří Kovtun a Architektonické proměny / Zdeněk Lukeš.