Jan Malý Pořadí knih

Posledních deset let vycházejí oficiální publikace k olympijským hrám v nakladatelství Mladá fronta. I tentokrát je kniha napsána ve spolupráci s Českým olympijským výborem a přináší největší okamžiky XXIII. zimních olympijských her Pchjongčchang 2018. Na čtenáře čeká seznámení se zimními sporty, největšími postavami sportovní historie, a to jak českými, tak i světovými. Přináší snímky špičkových sportovních fotografů pod vedením Herberta Slavíka, kteří zaznamenají nejenom úspěchy a zklamání českých reprezentantů, ale také tvář olympijských her, která zůstává divákům skrytá – zákulisí, dřinu i odpočinek sportovců. Kromě výsledkového servisu se čtenáři jistě rádi začtou do nejdůležitějších příběhů, se které v průběhu her na sportovištích i mimo ně odehrály.

Jan Malý v roce 1947 jako patnáctiletý plavčík nastoupil na plavbu a celý život prožil na palubách parníků a motorových lodí, Výjimku tvoří roky 1950–1952, kdy učil plavčíky plaveckému řemeslu v učilišti ČSPLO v Děčíně. V roce 1952 složil kapitánské zkoušky a dostal Kapitánský patent. V roce 1962, ve svých třicíti letech, začal samostatně velet vlečným motorovým lodím, a po skončení vlečné plavby na Labi motorovým nákladním lodím. Poslední lodí pod jeho vedením před odchodem do důchodu byla motorové nákladní loď MNL 11604 o nosnosti 1100 tun, kterou přebíral jako novostavbu z Loděnice Mělník v roce 1972. Autorovi byl shůry dán dar slova, který se záviděníhodnou pamětí využil v příbězích a historkách z „šífortu“, plných humoru, ale i nostalgie, a zachytil tak pro nás kus plavecké historie, která již nenávratně odplouvá. Publikace je doplněna fotografiemi Václava Novotného.

Pokračování úspěšného a milého vyprávění labského kapitána. Autorovi byl shůry dán dar slova, který se záviděníhodnou pamětí využil v příbězích a historkách z „šífortu“, plných humoru, ale i nostalgie, a zachytil tak pro nás kus plavecké historie, která již nenávratně odplouvá. Publikace je doplněna mnoha fotografiemi, mimo jiné i Václava Novotného. Jan Malý: V roce 1947 jako patnáctiletý plavčík nastoupil na plavbu a celý život prožil na palubách parníků a motorových lodí, Výjimku tvoří roky 1950–1952, kdy učil plavčíky plaveckému řemeslu v učilišti ČSPLO v Děčíně. V roce 1952 složil kapitánské zkoušky a dostal Kapitánský patent. V roce 1962, ve svých třicíti letech, začal samostatně velet vlečným motorovým lodím, a po skončení vlečné plavby na Labi motorovým nákladním lodím. Poslední lodí pod jeho vedením před odchodem do důchodu byla motorové nákladní loď MNL 11604 o nosnosti 1100 tun, kterou přebíral jako novostavbu z Loděnice Mělník v roce 1972. Publikace je doplněna mnoha fotografiemi, mimo jiné i Václava Novotného.

Doprovodná publikace ke stejnojmenné trvalé expozici v Husově domě v německé Kostnici. Publikace přináší katalogový přehled exponátů stejnojmenné stálé výstavy v Husově domě v německé Kostnici, která byla instalována k 600. výročí upálení Jana Husa, a v textové části se v rozšířené podobě věnuje tématům souvisejícím s vystavenými předměty. Texty jsou uspořádány do dvou tematických okruhů: Husův život a dílo a Husův odkaz a tradice. Knihu uzavírá krátká antologie teologických textů a dopisů Jana Husa.

Rozhovor s Karlem Hvížďalou a nové texty Konečná podoba rozhovorů K. Hvížďaly s I. Wernischem spolu s básníkovou nejnovější tvorbou je doplněna řadou Wernischových koláží a dalším fotografickým materiálem. Zpracováním se blíží bibliofilským edicím.

Na přelomu 19. a 20. století prochází Praha zásadní proměnou: stává se opět reprezentačním centrem života českého národa a vyrůstá ve velkoměsto s požadavky modernosti, jež se ovšem neobejde bez rozsáhlejší asanace pražského Starého Města. Vedle staveb v historizujících slozích začínají vznikat veřejné budovy, hotely, restaurace, pavilony a obytné domy podle principů „nového stylu“ – secese. V dekorativním secesním stylu, který získal sympatie i svým francouzským původem, bylo přestavěno hlavní pražské nádraží, výraznou secesní dominantou se stala reprezentační stavba české pražské majority Obecní dům, zpřístupněný počátkem roku 1912. Současně se v moderní pražské architektuře otevřela její další významná kapitola – kubismus. Komentátorem formování moderní Prahy se stal vynikající, všeobecně respektovaný historik umění Petr Wittlich. Jeho pojímání secese nejen jako stylu, ale i hnutí získávajícího prostor pro rozvoj individuální umělecké kreativity, přivádí čtenáře ke vnímání širších souvislostí proměn Prahy na přelomu století.

Učebnice se zabýva teorii Lebesgueova integrálu a jeho zobecnění na integraci na varietách a ve vektorových prostorech.