Emanuel Poche

Narodil se na pražském předměstí Smíchově čp. 1023, tedy na pražském předměstí čerstvě povýšeném na město, jako jediný syn poštovního úředníka, vrchního poštovního rady (od roku 1925 vládního rady) Josefa Pocheho (14. června 1864 Příbram čp. 300 – 1932) a jeho ženy Heleny, rozené Tužilové. Byl vnukem c. k. vrchního horního rady a účetního v Příbrami Emanuela Pocheho a pravnukem lesního v Drahoňově Újezdě Ignáce Pocheho. V letech 1922–1927 vystudoval historii (profesoři Josef Pekař, Josef Šusta, Josef Vítězslav Šimák) a dějiny umění na filosofické fakultě Univerzity Karlovy u profesorů Vojtěcha Birnbauma a Karla Chytila. Profesoru Vojtěchu Birnbaumovi poté dělal asistenta (1926–1928). Po roce 1928 pracoval jako úředník Státního fotoměřického ústavu při dokumentaci architektonických památek v Čechách. Od roku 1933 pracoval v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, v letech 1948–1959 byl jeho ředitelem. Roku 1959 byl jako nestraník z politických důvodů sesazen, křivě obviněn z přečinů a odsouzen. V letech 1961–1979 pracoval jako vedoucí vědecký pracovník v Ústavu teorie a dějin umění Československé akademie věd. Věnoval se zejména uměleckým památkám Prahy, baroknímu sochařství a uměleckému řemeslu. Byl vědeckým redaktorem edice Umělecké památky Čech v Pražském nakladatelství Václava Poláčka. Byl dlouholetým členem a 1946–1950 předsedou Klubu Za starou Prahu, redaktorem Věstníku pro ochranu památek (1932), redaktorem Ročenky kruhu pro pěstování dějin umění (1929–1940), spolupracovníkem Ottova slovníku naučného nové doby, členem redakční rady časopisů Ochrana památek (1952–1958) a Umění (1953–1988, šéfredaktor 1971–1977). Jeho první manželkou byla vnučka presidenta Tomáše Garriguea Masaryka Herberta Masaryková, s níž měl dceru Charlottu (* 1940), provdanou za hudebního skladatele Petra Kotíka, která emigrovala v roce 1970 do USA a byla kurátorkou současného umění v Brooklynském museu v New Yorku, její syn – architekt usiloval o projekty pro Prahu. Manželka PhDr. Libuše Urešová, CSc., (30. prosince 1925 Praha – 19. července 2006) byla historičkou umění, dlouholetou pracovnicí Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Jeden z jejich synů, Ing. arch. Martin Poche je architektem.