Werner Heisenberg
5. prosinec 1901 – 1. únor 1976
Werner Heisenberg byl německý teoretický fyzik, který významně přispěl k rozvoji kvantové mechaniky a je známý především svým principem neurčitosti. Jeho práce se zabývala hlubokými otázkami reality a pozorování ve světě subatomárních částic. Heisenbergovy objevy zpochybnily klasické představy o determinismu a zavedly do fyziky novou úroveň nejistoty. Jeho vliv na naše chápání vesmíru je dodnes nesmírný.
Werner Karl Heisenberg (5. prosince 1901 Würzburg – 1. února 1976 Mnichov) byl německý fyzik, nositel Nobelovy ceny z roku 1932 za svou roli ve vytváření kvantové mechaniky. Roku 1923 dostal na Univerzitě v Mnichově doktorát z teoretické fyziky. V roce 1925 navrhl nový výklad fyziky, který se zásadně lišil od výkladu Newtona. V roce 1927 formuloval slavný princip neurčitosti, který specifikuje jisté teoretické hranice naší schopnosti provádět vědecká měření. Podle principu neurčitosti nám ani sebelepší zdokonalení měřícího přístroje nedovolí získat přesné výsledky. K praktickému využití kvantové mechaniky patří elektronové mikroskopy, lasery, tranzistory, uplatnění nalezne i v jaderné a atomové energii, tvoří základ spektroskopie a hojně se uplatňuje i v astronomii a chemii. Rovněž se využívá v teoretickém zkoumání jako jsou vlastnosti kapalného hélia, vnitřní konstituce hvězd, feromagnetismus a radioaktivita. Podle Heisenbergova kvantově mechanického modelu nelze spočítat (se stejnou přesností) dráhu a rychlost elektronů – čili polohu a energii – Heisenbergův princip neurčitosti.