Milan Hamada

Profesor Milan Hamada, narozený 9. září 1933, je slovenský literární teoretik, historik a kritik, významná osobnost slovenského literárněkritického myšlení. Působil na Filozofické fakultě Trnavské univerzity.

Po maturitě na gymnáziu v Kežmaroku roku 1952 študoval v letech 1952–1957 na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě.

Byl redaktorem ve vydavatelství Osveta v Martine. V roce 1958 přišel do Bratislavy, kde jako pracovník literární redakce redigoval Dejiny slovenskej literatúry. V roce 1966 se stal vědeckým pracovníkem Ústavu slovenskej literatúry SAV. V období normalizace byl za své občanské a politické postoje propuštěný ze zaměstnání. Stejně tak měl zakázané knižně a časopisecky publikovat, jeho jméno se nesmělo objevovat ve státem kontrolovaných periodikách. Po roku 1989 opět pracoval v Ústave slovenskej literatúry SAV, kde v letech 1990–1999 působil jako vědecký pracovník. Zároveň se stal členem vědecké rady Filozofické fakulty UK a členem redakční rady časopisu Slovenská literatúra (SAV). V roku 1992 získal vědeckou hodnost doktora věd (DrSc.) za práci Zrod novodobej slovenskej kultúry.

Při příležitosti životního jubilea mu 1. července 1993 byla udělená Zlatá Medaila SAV. Je nositelem Ceny Dominika Tatarky (1994).