Miloslav Fryščok Knihy

Příběhy 31 brněnských kostelů ve 220 fotografích. Seznam uvedených kostelů: Katedrála sv. Petra a Pavla (Petrov), Chrám sv. Michala (Dominikánské nám.), Kostel sv. Jakuba (Jakubská ul.), Minoritský kostel sv. Janů (Minoritská ul.), Kostel sv. Tomáše (Moravské nám.), Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Jezuitská ul.), Kostel Nalezení sv. Kříže (Kapucínské nám.), Kostel sv. Maří Magdaleny (Františkánská ul.), Pravoslavný kostel sv. Václava (Gorazdova ul.), Chrám Jana Ámose Komenského (Komenského nám.), Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Mendlovo nám.), Klášterní kostel sv. Leopolda (Vídeňská ul.), Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Křenová ul.), Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Zábrdovice), Kostel Cyrila a Metoděje (Židenice), Poutní kostel Zvěstování Panny Marie (Tuřany), Kostel sv. Jiljí (Komárov), Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně (Husovice), Kostel sv. Augustina (Masarykova čtvrť), Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů (Žabovřesky), Kostel sv. Vavřince (Řečkovice), Kostel sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty (Bystrc), Kostel sv. Vavřince (Komín), Kostel Nejsvětější Trojice (Královo Pole), Kostel sv. Bartoloměje (Žebětín), Kostel sv. Klementa Maria Hofbauera (Horní Heršpice), Kostel sv. Václava (Obřany), Kostel sv. Jana Nepomuckého (Starý Lískovec), Kostel sv. Jiljí (Líšeň), Kostel Povýšení sv. Kříže (Slatina), Kostel sv. Cyrila a Metoděje (Bílovice nad Svitavou).

V knize popisuje Rusko před 1.sv.válkou, ruskou armádu, naše legionáře, ...

Povídání o osmi brněnských plukovnících, jejichž činy a osudy by neměly být zapomenuty, nýbrž připomínány. Publikace obsahuje i obrazovou přílohu. Vladimír Fros, Karel Vašek, Josef Krčmář, Miroslav Hladil, Jan Adam, Emil Boček, Ivan Major, Miroslav Kolčava. Osm Brňanů, každý je však jiný, každý prožil svůj životní příběh jinak a jinde. Dvě věci je však všechny spojují. Dosáhli stejné hodnosti, ale především byli stateční, chtěli a také šli do boje tehdy, když to národ potřeboval. Brněnští plukovníci, pamětníci druhé světové války a potupné kapitulace…

Samotný příběh je určen školní mládeži od 6-9 let, avšak dá se očekávat, že řada rodičů či jiných dětem blízkým budou dětem, které dosud nezvládly abecedu, např. vzhledem k nižšímu věku předčítat, byl příběh doplněn povídáním o jezevčíkovi, který skutečně existuje a jeho neobyčejném životním osudu, jak vyplyne ze samotného textu.

Brožovaná kniha formátu A5 Vás na 88 stranách provede po brněnských hřbitovech, hrobech, pomnících a památních deskách vojáků různých armád, kteří jsou pochováni na území města Brna. Kniha nedělá rozdíly mezi příslušníky armády rakousko-uherské, sovětské nebo vojáky německého Wehrmachtu či československými legionáři. Posledně jmenovaným je v knize věnovám prostor nejširší. Celkem je v knize 21 kapitol a některé z nich mají podkapitoly. Jednotlivé kapitoly nebo podkapitoly rozebírají konkrétní historické období nebo přímo konkrétní osoby (jmenovitě) a vypovídají o tom jak bylo s ostatky naloženo případně kde jsou uloženy. Na konci knihy najdete 41 černobílích fotografií které dokumentují konkrétní místa v knize zmiňovaná, s patřičným komentářem.

Životopis československého generála a účastníka anabáze československých legií v Rusku na sklonku první světové války.

Divizní generál Ing. Bohuslav Dimitrij Všetička (1893, Náchod – 1942, Plötzensee) byl český generál, legionář, čelný představitel Obrany národa. V letech 1. světové války sloužil jako důstojník v československých legiích v Rusku; v letech 1919 až 1920 vykonával jako plukovník funkci náčelníka štábu „československého vojska na Rusi“; v ČSR zastával od roku 1920 velitelské funkce u dělostřelectva. V letech 1932 až 1937 byl zemským velitelem dělostřelectva v Brně a 1937 až 1939 velitelem divize v Trenčíně. V březnu 1939, hned od začátku německé okupace, se stal členem vojenské odbojové organizace Obrana národa, kde přijal funkci velitele Zemského vojenského velitelství Morava. Tato odbojová organizace vyvíjela značnou aktivitu v boji proti německým okupantům, a proto se brzy dostala do hledáčku jejich tajné policie. Při první velké zatýkací akci Gestapa proti příslušníkům Obrany národa v druhé polovině roku 1939 se gen. Všetičkovi podařilo uniknout a odejít do Prahy, kde se skrýval. V únoru 1940 se však vrátil do Brna, kde byl 29. 2. zatčen. V červnu roku 1940 byl z Brna převezen spolu s dalšími zatčenými důstojníky do věznice v Breslau a odtud do Berlína. Zde byl nejprve držen ve věznici Alt-Moabit a nakonec ve věznici Plötzensee, kde jeho život skončil dne 19. 8. 1942 na popravišti.