Zdenek Seydl

Zdenek Seydl (29. dubna 1916, Třeboň – 17. června 1978, Dobřichovice) byl český malíř, grafik, všestranný výtvarník a člen skupiny Sedm v říjnu ze čtyřicátých let 20. století.

Vyrostl po smrti rodičů v rodině sochaře Karla Pokorného. V roce 1929 poprvé vystavoval a odnesl si cenu za dětskou kresbu. Vyučil se typografem a v roce 1941 absolvoval Uměleckoprůmyslovou školu ve třídě profesora Františka Kysely.

Jeho neobvyklý grafický projev charakterizuje grafická lapidárnost, dekorativní stylizace a svoboda projevu. Válečné zážitky se odrazily v tvorbě (Furor teutonicus, 1944, Nadčlověk, 1944), později přešel do grotesktní nadsázky realizované výraznými liniemi a plošně pokládanými barvami (Brouk, Baba princmetálová). Po druhé světové válce se věnoval převážně grafice, ilustrování, loutkovému i kreslenému filmu (Paraplíčko, 1957, Lev a písnička, 1959, Biliár, 1961, Špatně namalovaná slepice, 1964). Byl autorem knížek pro děti, např. Co jsem viděl a slyšel v trávě (1965), Motýli (1966). Pracoval také jako výtvarný redaktor v nakladatelství Československý spisovatel. Za zmínku stojí též jeho scénografická tvorba, např. mnoho let spolupracoval s Národním divadlem, za soubor kostýmů ke Stravinského baletu Petruška získal na pražském quadriennale 1967 stříbrnou medaili. Jeho obálky a grafické úpravy textů Bohumila Hrabala patří k vynikajícím dílům české typografie. K malířské tvorbě se vrátil v šedesátých letech.