Arthur Machen, výrazný velšský autor přelomu století, je nejvíce oslavován pro své nadpřirozené, fantasy a hororové fikce, které zásadně ovlivnily žánr. Jeho díla často zkoumají hranice mezi realitou a nadpřirozenem, přičemž vyniká v budování atmosféry a psychologickém napětí. Machenův styl, hluboce zakořeněný v klasických tradicích a mystických tradicích, přináší čtenářům jedinečný zážitek z temných a znepokojivých tajemství. Jeho odkaz spočívá v jeho schopnosti proniknout do lidské psychiky a odhalit skryté hrůzy.
Tajemné a hrůzyplné povídky velšského romanopisce jsou situovány do Londýna na přelomu století. Autor, jež byl úzce spjat s okultní společností zasvěcenců magie, píše příběhy o nepochopitelných jevech a tajemných silách, jež ovládají člověka a číhají v něm na impuls a pokyn z pekla.
Machen, který propracovával ve svých povídkách některé motivy a postupy fantastického žánru, přivádí na scénu pohanská božstva, tajné společnosti sadistů i nejrůznější iniciační obřady s erotickým podtextem. Úspěch povídek spočívá v autorově schopnosti rozehrát příběh se záhadou, která je obvykle svázána s magickou atmosférou neobvyklého místa, a nechat jej vyústit do nečekané pointy. Doslov „Hrůza a mytická extáze: dvě polohy úžasu v díle Arthura Machena“ napsal Michal Peprník.
Okultní novela adepta lóže "Zlatý Úsvit". Vynikající dílo, které‚ bylo znovuobjeveno v šedesátých letech našeho století díky knize "Jitro kouzelníků“. Tajuplné‚ fantastické‚ Machenovo dílo, které je úzce spjato s obřadnou magií a touhou po dosažení zasvětitelských mocí a znalostí.
Novela z pera klasika hororového žánru, která v českém překladu vychází poprvé – 100 let od prvního původního vydání. Wales, venkovská krajina malých vesnic a mnoha samot. Záhadná zmizení, záhadná úmrtí, o nichž se nemluví, takže jen málokdo si je dá do souvislostí, aby spatřil celý děsivý obraz. Tísnivá atmosféra doby první světové války, která na zapadlý Wales doléhá především v podobě strachu.
Román Arthura Machena Pahorek snů je snovou autobigrafií jednoho z největších spisovatelů horrorové fikce z období fin de siècle a první poloviny 20. století. Autor uznávaný Lovecraftem a Kingem zde líčí svě dětství a dospívání v přízračném městečku, kdysi významné římské pevnosti, a následný vzestupný pád nadějného spisovatele, či šílence, který se upsal literatuře. Tento, možná neskutečný příběh jeho života je holdem imaginaci venkova i města a všem jejich tajemstvím. Arthur Machen nepsal horrory, ale vždy byl věrný mystériu, skutečnostem světa za oponou, které můžeme odhalit, ale nikdy zcela a úplně vyslovit.
Nový výbor z příběhů velškého vizionáře, který věřil, že „hmota je ve skutečnosti příšernější než duch“, přináší 13 dosud českému milovníkovi imaginativního hororu neznámých povídek a nový a úplný překlad legendární novely Bílý lid. Mezi povídkami jsou i novinářské skicy, které propojují (ne)obyčejný svět Machena novináře se snovým světem mistra makabrózní prózy, jehož tvorbu obdivoval i H. P. Lovecraft. Vybrané prózy vznikaly mezi polovinou 90. let XIX. století a polovinou 30. let století následujícího a odehrávají se mezi „divadelně strašidelným“ Londýnem plným troglodytů a Walesem, kde za nocí zní řeč čarodějnic, Tylwyth Teg. Jak praví jedna z Machenových postav: „Zda to bylo děsivé, nebo jen zábavné, je věc názoru...“
Novela založená na představě, že Pan, mocný bůh lesů, lovců a přírody, nezemřel a ze svého skrytého pohanského světa vysílá anděly zla, kteří opanovávají některé jedince svou magickou mocí. Odráží se tu pojetí Pana jako symbolu absolutna u mystiků, kteří vycházeli z chybného odvození jména Pan od řeckého pan (vše), místo od paein (pást). V podtextu tohoto příběhu o tragédii zavrženého rozumu a nespoutané vitality jako by ožívaly děsivé výjevy z anglickéhé gotického románu či z obrazů Bosche, Grünewalda, Füssliho, Dalího... Chirurgický zásah do mozku dá jedné z hrdinek schopnost uvidět boha Pana, čili dohlédnout na dno vlastní duše, do nevědomí, kam nepronikne světlo rozumu a kde přetrvává animální síla.
Focusing on the theme of ecstasy and altered states of consciousness, this essay delves into their significance across diverse literary traditions. It examines how different authors and cultures depict these experiences, highlighting the transformative power of such states in shaping narratives and characters. Through a range of examples, the work reveals the intricate relationship between literature and the exploration of human consciousness.
A man reflects on a surreal experience in London, where the mundane transforms into a scene of horror as he senses a lurking danger. He describes the chilling presence of an unseen threat, suggesting that ordinary life is infused with deeper significance and mystery. As he and his companion confront this enigma, they are determined to unravel the clues that lead to an unknown criminal. The narrative hints at an impending confrontation with the sinister figure, blending elements of suspense and intrigue within the city's familiar landscape.