Ivan Kraus byl český spisovatel a scenárista, jehož díla často zkoumala absurditu života a lidskou povahu s ironickým nadhledem. Jeho psaní se vyznačovalo bystrým pozorováním reality a schopností nacházet humor i v těch nejtemnějších situacích. Prostřednictvím svých textů reflektoval společenské jevy a osobní prožitky, čímž vytvářel díla, která oslovovala široké publikum. Jeho jedinečný styl a hluboký vhled do lidské psychiky zanechaly v české literatuře a filmové tvorbě nesmazatelnou stopu.
V příbězích Rodinného sjezdu se satirik Kraus vrací k absurdním zážitkům velké rodiny, aby nám představil jakési momentky z rodinného alba, z doby, kdy se ten či onen člen rodiny dostal do nechtěného sporu s každodenním šikanováním policejního režimu. Knížka nejen pro pamětníky, ale i pro ty, kteří to neprožili.
Nemohu říci, že se znovu vracím k příběhům o rodině, o níž jsem psal ve své knize Má rodina a jiná zemětřesení. Spíše bych řekl, že se tyto rodinné příběhy vrátily ke mně. Vynořovaly se svobodně a nečekaně, tak svobodně a nečekaně, jako se i já už nějaký čas mohu zase vracet domů, charakterizoval svou nejnovější sbírku povídek sám autor Ivan Kraus.
Novým aktérem, kterého Ivan Kraus v minulých povídkách záměrně nepustil ke slovu, se v knize Číslo do nebe stává politika, přesněji řečeno historické katastrofy, které v posledních padesáti letech navštívily Československo: nacistická okupace, únor 1948, invaze jednotek Varšavského paktu. Ale nebyl by to humorista Ivan Kraus, kdyby i tyto nepřízně osudu neodlehčil, kdyby se jim nevysmál. Dobře totiž ví, že proti jakémukoliv totalitnímu režimu je humor často jedinou možnou obranou. Dotisky v roce 2002 a 2003 (ISBN 978-80-200-0432-1)... celý text
V příbězích Rodinného sjezdu se satirik Kraus vrací k absurdním zážitkům velké rodiny, aby nám představil jakési momentky z rodinného alba, z doby, kdy se ten či onen člen rodiny dostal do nechtěného sporu s každodenním šikanováním policejního režimu. Knížka nejen pro pamětníky, ale i pro ty, kteří to neprožili.
Odpoledne s labutí navazuje na knihu Ivana Krause Prosím tě, neblázni. Autor líčí rodinné příběhy s velkou dávkou nadsázky a typického humoru, který už z jeho povídek dobře známe. Ivan Kraus nás opět zve, abychom se s ním zasmáli dobrodružstvím rodinného života a objevili, co v sobě může skrývat takové obyčejné "odpoledne s labutí"...
"Má rodina a jiná zemětřesení" je kniha povídek s oním zvláštním humorem, po kterém Češi nostalgicky touží od dob Poláčkova "Bylo nás pět". Tento laskavý, mile absurdní humor s něžnou ironií a filozofickou nadsázkou se zaměřuje na nekonečné trampoty a patálie velké rodiny, jejíž členové mají tak výrazné individuality, že to mezi nimi neustále vře. Absurdní režimy a jejich pohůnci, proti kterým je humor jedinou obranou, se do toho všeho pletou. Autor se svým viděním světa dotýká zásadních věcí, kdy mezi sourozenci, dětmi a rodiči i mezi manžely vznikají nám dobře známé neřešitelné situace, které hrozí přerůst v tragédii, pokud je neumíme obrátit v legraci. "Ušetříte za psychiatra," říká Ivan Kraus. Soudobé vydání rodinné tetralogie, zahrnující knihy "To na tobě doschne," "Prosím tě, neblázni," "Číslo do nebe" a "Rodinný sjezd," je první, ale jednotlivé knihy vyšly čtyřikrát. S nadsázkou líčené osudy početné rodiny plné individualit za různých tuzemských režimů v celkem 82 krátkých povídkách ukazují autorova pravidla konstrukce textu, práci s nadsázkou a ironií, kde vyprávění spíše ukončuje, než uzavírá. Povídky jsou si podobné, přesto lze sledovat jejich vývoj i různou úroveň a spolu s autorem se zpětně zasmát nad minulým režimem, i když to nebude smích nezvladatelný. Bez nadsázky lze říci, že se český národ začíná dělit na ty, kdo četli Krause, a na ty, kdo ho teprve budou číst.
Knížka o nekonečných trampotách Krausovy rodiny. Pobaví v dnešní nelehké době právě proto, že i ve „vlhkém prádle s prázdnou kapsou“ může být velká legrace.
Povídkový cyklus z autorova rodinného života hýří situační komikou, ironií a chápavým humorem.
Prozatím poslední knížka Ivana Krause Ve vlastních názorech se shodnu s každým je v kontextu jeho tvorby poněkud atypická. Jedná se o sbírku aforismů, zaznamenávaných autorem po dlouhá léta, a krátkých literárních útvarů, v nichž se čtenář například dozví, že Čeština je vtipný jazyk. Ivana Krause tak má čtenář možnost poznat tentokrát jako vtipného glosátora a aforistu, prohlašujícího s typickou sebeironií: „Myslím si, že krátké texty mají i jistou výhodu: člověk se sice může mýlit, ale jen krátce.“
