Petr Holý Knihy

V kuchyni na stole leží krásné jablko. Je to opravdu jablko? ptá se malý kluk, když přijde domů. Nemohlo by to být něco jiného? A co to asi bude? Proč jsou některé věci jiné uvnitř a jiné venku? Co by se stalo se mnou, s maminkou, se světem, kdyby jablko nebylo jablko? Jsou období, kdy nás děti zavalují otázkami, některé se nám zdají legrační, jiné směšné, jiné nedůležité. Děti to nerozlišují a nechávají se unést představami. Někdy se ptají, protože mají strach, jindy proto, že jsou urputné nebo popustí uzdu fantazii, ale často otázkami nahlížejí pod povrch světa dospělých, kteří na otázky nemají čas. Přitom každá otázka nás může zavést do neprobádaných končin, když o ní začneme pořádně přemýšlet. Proč by jablko nemohlo být dům nebo dům jako jablko, proč by viditelný svět měl být stejný jako ten neviditelný? Knížka Možná je to jablko japonského kreslíře a autora Šinsuke Jošitakeho je vtipná a chytrá zároveň: jako všechny zvědavé děti a filozofové.

"Publikace představuje učebnici práva přeměn obchodních korporací a obchodního rejstříku a navazuje na učebnice práva cenných papírů (díl IV) a obecné části práva obchodních korporací (díl V). Stalo se již dobrým zvykem, že i tato publikace je přehledná, atraktivně graficky zpracovaná a plná praktických příkladů osvětlujících probíranou matérii. Kniha navíc i zaceluje určitou mezeru na trhu, neboť právní úpravě přeměn obchodních korporací a obchodního rejstříku nebývá v učebnicové literatuře věnována pozornost v takovém stupni podrobnosti jako v této knize, a to navzdory jejímu rozsáhlému praktickému využití. Kniha je určena především studentům právnických fakult. Jistě ji však přivítají všichni ti, kdo se s úpravou přeměn obchodních korporací a obchodního rejstříku ve svém každodenním životě setkávají."

Pětice vynikajících soudobých humoristických novel na pomezí fantaskna a satiry, hravě, a hlavně chytře vystavěných na paradoxech naší v mnohém tak komické současnosti.

Analýza psaná bez akademických servítků. Zaskočila vás tato válka? Nechápete, co se děje? Nechte se uvést do kontextu. Dozvíte se, proč je Putin v Rusku oblíbený, v čem selhal Západ, jak se liší přístupy světových velmocí a jaká jsou možná východiska konfliktu. „V amerických médiích se často objevují obrázky honosných vil v Beverly Hills, před kterými stanují bezdomovci. V titulku se pak dočtete, že pouhé jedno procento nejbohatších Američanů vlastní 42 % veškerého majetku v zemi. A mluví se o tom, jak je to strašné, nespravedlivé, neudržitelné a jak to ti Američané se svým divokým kapitalismem přehánějí. Hrozné to asi je, ale jestli se Američané chtějí něčím utěšit, tak stačí, když se podívají do Ruska. Tam totiž 1 % nejbohatších vlastní 74,5 % veškerého majetku. A to je teprve děsivé číslo!“ — „Je těžké ohrožovat někoho, kdo je vám víceméně u p*dele a zajímavý je pro vás jenom proto, že vám dodává plyn. To je asi stejně logické, jako kdybyste chtěli obklíčit a ohrožovat kurýra, který vám vozí jídlo (protože jste, jako já, líní si dojít sami nakoupit) a na jehož existenci zapomenete pokaždé dvě minuty poté, co odjede.“

Usadil se v primitivním lesním srubu, nádeničil, našel přátele mezi místními lesníky a posléze se zamiloval. Příběh individuální vzpoury mladého muže, který opustil domov a studium a navrátil se k přírodě, jediné nezkažené..

Komiksové příběhy o zvláštním klukovi z rodu hřbitovních strašidel. Kitaró patří k nejznámějším a nejvydávanějším příběhům manga v Japonsku. Již v roce 1954 na sebe Mizuki upozornil prvními povídkami o klukovi jménem Kitaró, pocházejícím z duchařského rodu ze hřbitova, a konfrontujícím každodenní život jak s moderní společností o překot se měnícího Japonska, tak s mizejícím světem "tradičních" japonských strašidel jókai (nebo obake) a záštných zjevení nebo duchů júrei. Nakladatelská anotace.

V Tamulské říši vládne strach. Nevysvětlitelné události přicházejí z hrůzných zdrojů a jsou natolik rozšířené, že nemohou vycházet od Styriků. Zjistit jejich původ není schopen ani legendární Zalasta, prvotřídní čaroděj – za jakého ho považuje celé Styrikum. Říše může očekávat pomoc jedině na eosianském kontinentu a to u muže jménem Sparhawk. Rytíř Sparhawk je členem jednoho ze zdánlivě náboženských řádů elénské církve. Jeho zvláštní řád se řadí k „Pandionským rytířům.“ Rytíři elénské církve jsou obávaní válečníci a sir Sparhawk stojí v čele. Eléni umožnili vojenským řádům vniknout do tajemných praktik Styrika. A byla to právě dovednost rytířů církve v těchto uměních, díky níž získali před pár stoletími převahu během První zemošské války. A teprve nedávno zahynul Azash, starší Bůh Styriků. A zbavit se tohoto zla se podařilo právě Sparhawkovi. Úroveň magie, rozpoutaná při tom v Zemochu, je nad veškeré chápání. Sparhawk ovládá síly, kterými žádný smrtelník nikdy nedisponoval. Zatím je situace v říši každým dnem zoufalejší a přítomnost velkého rytíře naprosto nezbytná.

Strašidelné příběhy jsou v Japonsku velmi oblíbené; k největšímu rozkvětu tohoto žánru došlo v období Edo. Na starší historky o neobyčejných či nadpřirozených bytostech navázali moderní japonští autoři, ať už vlastní tvorbou nebo sběratelskou činností. Ke sběratelům tajuplných příběhů o podivných a neuvěřitelných jevech patří i autor této mimořádné knížky.

Tragický příběh japonské kurtizány z pera předního japonského prozaika 20. století vypovídá o bolestné konfrontaci chudého venkova a překotně se měnícího Tokia počátku dvacátého století, v němž se tradiční japonská kultura začíná nezadržitelně mísit se západními prvky.

Pouhým dvěma tisícovkám mužů, žen a dětí z armády táboritů pod vedením legendárního vojevůdce Jana Žižky se podaří zvítězit nad stotisícovou křížovou armádou tvořenou katolickými rytíři. Teprve dvanáctiletá Šárka stále tápe, zda se má nelítostných bojů i nadále účastnit, nicméně vítězství husitské armády nad daleko početnějším nepřítelem je pro mnoho lidí přesvědčivým důkazem, aby se k hrdinnému vojsku rekrutovali. V momentě, kdy vojenská síla husitů dosahuje vrcholu, dochází k velikému spiknutí vedoucímu k novým bojům.

České království roku 1420. Dvanáctiletá Šárka, jež i po brutálním znásilnění jako jediná přežila z katolíky nemilosrdně vyvražděné vesnice, nachází záchranu u největšího českého vojevůdce Jana Žižky a jeho hrdinné husitské armády, aby se se svými družkami a druhy celou svou duší a tělem oddala boji proti katolicismu. Historický manga velkoopus,…

Kiha o tvorbě českého uměleckého kováře Igora Kitzbergera popisuje jeho životní historii, uměleckou práci a představuje celou řadu jeho významných děl v oboru kovových plastik.

Již třetí vydání komentáře k autorskému zákonu reaguje na rozsáhlou novelu přijatou v dubnu 2006. Komentář obsahuje praktické informace k jednotlivým ustanovením zákona č. 121/2000 Sb. a přináší poznatky z jeho téměř pětileté aplikace. Komentář umožňuje dobře se zorientovat v úpravě týkající se majetkových a osobnostních práv autorských, úpravě smluvních typu, právních prostředcích ochrany autorských práv či práv výkonných umělců, práv výrobců zvukových, zvukově obrazových záznamu, práv rozhlasového a televizního vysílatele, ale také úpravě práv pořizovatele databáze a v neposlední řadě také kolektivní správě autorských práv. Značná pozornost je věnována výjimkám a omezením práva autorského, a sice volnému užití a zákonným licencím, které umožňují, v rozsahu stanoveném zákonem, užití autorských děl bez souhlasu autora či nositelů autorských práv. Publikace je doplněna o řadu souvisejících předpisů. Publikace je určena nejen tem, kteří tzv. pracují s autorskými právy, nakladatelům, vydavatelům, počítačovým firmám, autorům (spisovatelům, novinářům, překladatelům, výtvarníkům a jiným tvůrčím pracovníkům), advokátům, soudcům či posluchačům právnických fakult, ale ocení ji i ostatní laická veřejnost, neboť s autorským právem přichází do kontaktu vlastně každý ve své denní činnosti.

Podtitul zní Zjevování malby. Kniha vydaná k retrospektivní výstavě R. Zárybnického konané roku 2006 v Oblastní galerii v Liberci a Galerii výtvarného umění v Ostravě. Součástí katalogu je seznam vystavených děl.

Krutá náboženská válka mezi husity a křižáky ve střední Evropě v 15. století pokračuje. Díky geniální vynalézavosti velitele Jana Žižky husité opět porážejí křižáky. V husitském vojsku to však vře, neboť husity rozdělují protichůdné plány. Zmatečnému vnitřnímu konfliktu neunikne ani bojovnice Šárka, již sice potká nečekané štěstí, nicméně je nucena učinit krutou volbu a následně čelit následkům svého rozhodnutí.

V této knize dochází k setkání výtvarníka Jana Švankmajera s dvěmi hororovými povídkami kultovního japonského spisovatele Edogawa Ranpy. Jak ostatně Švankmajer popisuje, setkání s Ranpovým dílem bylo uhrančivé kvůli „taktilnosti“, která ho vzrušuje a dlouhodobě zajímá. Se zpracováváním „hmatovosti“ v umění ostatně pracuje již od poloviny sedmdesátých let, a to nejen ve filmu, ale i ve svých výtvarných objektech i ilustracích. Ranpovy netradiční povídky jsou výzvou k jistému experimentování s hranicí pouhé knižní ilustrace, která se většinou chápe jako subtilní dopovězení, doprovod k převládajícímu textu. Švankmajer jde jinou cestou a nabourává takovou představu – chce svými ilustracemi poskytnout čtenářům další rozměr, tedy jisté zpřítomnění smyslových a hmatových pocitů. Zároveň se v takovém ztvárnění nezapře jeho filmové vidění – rozfázovaná „animace“ dodává povídce rozměr v tradici stroboskopu, resp. v tradici pověstného Linnettova „kineografu“, čili řadě obrázků jdoucích za sebou a vytvářejících pomocí listování iluzi pohybu.