Eduard Ovčáček

(* 5. března 1933, Třinec) je význačný současný český umělec. Jeho rozsáhlé dílo zahrnuje malby, plastiky a propalované desky/reliéfy (včetně monumentálních realizací pro interiéry a exteriéry), koláže na papíře i na plátně, frotáže a kresby, grafiku (strukturální tisky, serigrafie, počítačová grafika) a fotografie (digitálně zpracované a tištěné jako fotografika), instalace a akce v plenéru, vizuální a konkrétní poezii.

Vystudoval Vysokou školu výtvarných umění v Bratislavě (1957-1963, prof. Peter Matejka), absolvoval roční stáž na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (1962, prof. Antonín Kybal). Už během studií se zařadil do uměleckého proudu, který neakceptoval státem nadiktovaný trend – socialistický realismus. Též se začal intenzivně věnovat grafice a využíval ji k vyjádření svého uměleckého potenciálu. Politickospolečenské uvolnění v 60. letech 20.století v tehdejším Československu a oslabení státního dozoru a cenzury ho podnítilo, spolu s dalšími umělci (naprř.: Miloš Urbásek), k založení v roce 1960 nezávislé skupiny s názvem Konfrontace (Bratislava), která prosazovala abstraktní umění, zejména jednu z jeho aktuálních forem zvanou informel. Skupina Konfrontace měla kontakty a přesah jak směrem do Čech (setkání s Vladimírem Boudníkem a Mikulášem Medkem) tak do Polska (přátelský kontakt s Marianem Boguszem) a Maďarska.

V roce 1967 spoluzakládal Klub konkrétistů, který sdružoval české a slovenské umělce s programem konkrétního umění (vytváření novotvarů – tzv. konkrétů; iniciátorem této tendence abstraktního umění byl Hans Arp).

Od počátku šedesátých let udržoval úzké kontakty s polskou výtvarnou scénou, které pokračovaly i po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968.