Věra Jirousová

Věra Jirousová, dívčím jménem Vařilová, se narodila 25. února 1944. Po absolvování střední průmyslové školy elektrotechnické vystudovala na Filozofické fakultě UK dějiny umění, v letech 1971-1975 pracovala v Ústavu dějin umění Československé akademie věd. Spolupracovala však také s undergroundovou skupinou The Plastic People of the Universe, byla tajemnicí volného sdružení Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu. Jirousová byla první manželkou Ivana Jirouse, zvaného Magor. Možnost živit se kunsthistorickou prací ztratila po podpisu Charty 77, od roku 1984 s dětmi Tobiášem a Sárou žila v Kostelním Vydří a věnovala se zemědělské činnosti. Po revoluci se až do roku 1998 věnovala intenzivně redakční činnosti, následně pracovala pro Národní galerii a Památník národního písemnictví. Publikovala však i nadále, v posledních letech pracovala na monografii Bohuslava Reynka. Věra Jirousová se tak věnovala také psaní prozaických textů a především poezie, v nakladatelství Torst roku 1995 vyšel soubor jejích básní z let 1964-1994 nazvaný Co je tu, co tu není. Tři roky poté vyšla sbírka jejích textů Krajina před bouří v Nakladatelství Lidové noviny, sbírku devíti básní Podle řeky vydal roku 2002 Spolek českých bibliofilů. V noci na 27. únor 2011 zemřela . Její smrt byla náhlá a neočekávaná, poslední ze svých článků pro deník Referendum zveřejnila 23. února.