Jiří Louda

Pocházel z rodiny profesora kreslení v Kutné Hoře, kde také odmaturoval na místní reálce v roce 1938. Následně se přihlásil na ČVUT, kde ho zastihl povolávací rozkaz během mobilizace. Z armády byl propuštěn již v roce 1939 a odešel do ciziny, přes Polsko a Francii, kde vstoupil do cizinecké legie, se dostal do Spojeného království, kde nastoupil k parašutistům. Podle vlastních slov se roku 1940 účastnil odklízení trosek po bombardování Coventry. Při výsadkářském výcviku se Louda setkal s Viliamem Gerikem, o kterém v roce 2008 řekl: „Gerik byl sympatický komunikativní chlapík. Doplatil na to, že po seskoku do Protektorátu už na kontaktních adresách nikoho nenašel a na posledním místě mu prý řekli, že ho budou muset udat. V zoufalství se raději na gestapu přihlásil sám a pochopitelně prozradil některé spojky. Přesto bych ho nesrovnával s Karlem Čurdou.“ Louda byl připraven do výsadku Bronse jako radista. Při parašutistickém výcviku si zlomil meniskus, a tak byl poslán na zpravodajskou radiostanici. Dvě letadla s členy Operace Iridium a Operace Bronse, které se Louda nakonec nezúčastnil, byla Němci sestřelena u Mnichova, když se vracela z nezdařeného výsadku nad Protektorátem. Loudův tatínek s bratrem Zdeňkem byli za války internováni Němci v internačním táboře Svatobořice.Ve Spojeném království se seznámil s teorií heraldiky a nechal se notně ovlivnit postupy britské heraldiky. Po válce se navrátil do obnoveného Československa, kde byl za svoje zásluhy mimo jiné vyznamenán v roce 1946 Československým válečným křížem. V této době se také setkal s Karlem VI. Schwarzenbergem, od kterého se učil především základům české heraldiky. Po převzetí moci komunisty v únoru 1948 byl poslán na dovolenou a posléze z armády propuštěn v hodnosti kapitána. Sice nebyl degradován, ale byl bez soudu uvězněn na Mírově, kde zůstal do roku 1950. Poté pracoval u lesnického úřadu. V roce 1953 si našel novou práci ve Vědecké knihovně v Olomouci, kde zůstal až do roku 1976. Od té doby se věnoval plně heraldice, nicméně ještě během působení v knihovně navrhl první znak Havířovu v roce 1966 a v roce 1968 navrhl první koncept jednoho znaku pro Čechy, Moravu a Slezsko, ze kterého vychází i ten současný. V roce 1968 byl rehabilitován a povýšen do hodnosti majora.Kritizoval socialistický znak Československa, protože obsahoval neheraldické prvky, a kvůli tomu byl pozván prezidentem Václavem Havlem v roce 1989 na Pražský hrad za účelem návrhu nového znaku. Jeho návrh se osvědčil, a proto byl přizván i k tvorbě znaku pro samostatné Česko. V roce 1991 se mu dostalo rehabilitace a byl povýšen na plukovníka ve výslužbě. Roku 1996 se dočkala publikace kniha Království české, na které začal pracovat ještě s Karlem Schwarzenbergem v roce 1947. Jako první Čech se stal akademikem Mezinárodní heraldické akademie v roce 2000. Dne 9. března 2001, na žádost tehdejšího hejtmana Jana Březiny, vytvořil znak a vlajku Olomouckého kraje. V roce 2003 navrhl znak a vlajku obci Bohdalec na Vysočině. Dne 28. června 2004 mu byl Univerzitou Palackého v Olomouci udělen čestný doktorát za celoživotní heraldické dílo. Dne 10. října 2006 jej zastupitelé Kutné Hory jmenovali čestným občanem. Byl také členem parlamentního podvýboru pro heraldiku.Dne 2. října 2021, v předvečer Loudových nedožitých 101. narozenin, mu byla na domě v Kutné Hoře, kde prožil dětství a mládí, odhalena pamětní deska.