Christopher Long je docentem dějin a teorie architektury na Texaské univerzitě v Austinu. Jeho práce se soustředí na vizuální kulturu, architektonické formy a vliv umění a filozofie na architekturu. Zkoumá způsoby, jakými jsou architektonické objekty navrhovány, vnímány a jak ovlivňují naše chápání světa. Long se zaměřuje na kritickou analýzu architektonického diskurzu a jeho propojení s širšími kulturními a historickými kontexty.
Tato podnětná a inspirativní kniha od Christophera Longa, jednoho z předních odborníků na život a dílo Adolfa Loose, se zabývá posledními domy, které Loos navrhl v závěrečných třech letech svého života. Publikace vůbec poprvé představuje mnoho plánů a fotografií Loosových pozdních prací a naznačuje nové způsoby, jak je možné porozumět jeho koncepci Raumplanu i tomu, jak tento architekt přehodnotil své pojetí prostoru a dispozičního uspořádání.
Adolf Loos patří k nejvýznamnějším osobnostem první poloviny dvacátého století. Jeho význam pro svět architektury je srovnatelný s takovými osobnostmi, jako byli Frank Lloyd Wright, Le Corbusier či Ludwig Mies van der Rohe. Loos měl své obdivovatele, ale také mnoho nepřátel. Provokoval především měšťáky, ale často nevybíravě útočil i na své konkurenty v oboru. Jeho originalita i nekonvenčnost ho posléze uvrhly do velmi nepříjemné situace, které se věnuje tato kniha. Na začátku září 1928 byl architekt zatčen vídeňskou policií a obviněn z obtěžování dětí. O incidentu se záhy dozvěděl tisk a vytvořil z něj veřejný skandál, který vyvrcholil velkolepým soudním procesem. Kontroverze obklopující celou aféru se však netýkala pouze otázky „vinen či nevinen“. Ve skutečnosti se zde proti sobě postavila levice a pravice, zástupci moderny a jejich konzervativní kritici. Christopher Long rekonstruuje fakta se smyslem pro kriminální šetření. Jeho kniha poutavě líčí nejen Loosovo zatčení a následný proces, ale je i zajímavou sondou do fungování tehdejší policie, justice a žurnalistické obce.
Profesor dějin architektury Christopher Long se v knize svých esejů věnuje zásadním momentům, které měly určující vliv na vývoj tvorby světově uznávaného architekta Adolfa Loose. Longovy eseje jsou jakési sondy – malé výlety do Lossova bohatého a složitého intelektuálního světa, jehož pochopení nám může osvětlit klíčový okamžik v historii architektury a designu. Na základě detailního studia dobových pramenů přináší Long nové poznatky a uvádí na pravou míru některé dosud tradované omyly. Přestože ho Loos nesmírně zajímá jako architekt, ještě víc jej fascinuje, jaký to byl pronikavý a jedinečný myslitel, s jakou jasnozřivostí dokázal prohlédnout a pochopit realitu moderního života. Neboť, jak píše Long, „problém modernismu není otázkou stylu, ale otázkou pochopení, jak se svět mění. Pro Loose bylo tudíž klíčové přijít na to, jak na změny reagovat.“
V období před první světovou válkou i v letech poválečných vedlo několik předních středoevropských architektů – Adolf Loos, Oskar Strnad a Josef Frank – teoretickou debatu o prostoru a toto téma reflektovali ve svých spisech a zejména v realizovaných dílech. Při hledání nových způsobů prožívání architektonického prostoru zkoumalimožnosti, jak se v něm pohybovat, jak jej obývat a jak jej navrhovat, aby odrážel moderní způsob života. Výsledkem byla jedna z nejpozoruhodnějších kapitol dějin raného modernismu.
V této knize osmi esejů se známý historik architektury Christopher Long zabývá významy spisů a designérské práce Adolfa Loose, kulturního světa, do kterého byl zasazen, a toho, jak na něj pohlíželi kritici a veřejnost. Long odhaluje a rozbíjí staré mýty o Loosovi, čímž podporuje nový, brilantní a přesvědčivý pohled na jednoho z klíčových protagonistů moderní architektury.
Buildings and pavilions between architecture and art, by a leading Czech sculptor While living in Austin, Texas, the Czech sculptor/designer/architect Jirí Príhoda (born 1966) produced a series of large architectonic structures in wood and metal, designed for various kinds of habitation. Documenting these pieces, the book includes an essay by Christopher Long.
Architect, designer, and theorist Josef Frank (1885-1967) was a prominent modernist in 1920s Europe, yet his contributions have often been overlooked in the history of modernism. This study comprehensively examines his life, ideas, and designs. Educated in Vienna, Frank emerged as a leading figure among Austria's younger architects post-World War I. However, he faced criticism for opposing the rigid standards of modern architecture in the early 1930s. Advocating for pluralism over uniformity, he championed a humane modernism that addressed everyday needs and embraced sentimentality and historical influences. In 1933, after leaving Vienna for Sweden, Frank's work significantly shaped Swedish modern design. As chief designer for the Stockholm firm Svenskt Tenn for over thirty years, he created colorful, cozy, and eclectic pieces that stood in stark contrast to the architectural mainstream and foreshadowed the 1960s revolt against modernism. This sensitive study by Christopher Long sheds new light on Frank's contributions and offers valuable insights into modernist culture and its evolution.
Medical Countermeasures, Stockpiling and the Governance of Biological Threats
The investigation focuses on how molecular sciences influence modern security measures regarding the management of biological threats. It explores the intersection of scientific advancements and governance, highlighting the implications for security practices in addressing potential biological risks.
