Dílo obsahuje souhrn nejdůležitějších poznatků evropských vědeckých osobností nové školy inspirovaných Lombrosovým revolučním opusem Člověk - zločinec. V první části autor představuje nové objevy na poli antropologie, anatomie a duševních nemocí zločinných mužů a žen. Druhá část je souborem pojednání v oblasti trestně právní, zabývá se povahou zločince a možnostmi, jak rozlišit zločince ještě schopné nápravy a duševně nemocné od vrozených zločinných typů. Ve třetí, nejobsažnější části díla, posuzuje Lombroso zločinnost jako sociologický problém, zabývá se etiologií příčin jeho nárůstu. Zkoumá chování, tělesné funkce, tetování zločinců i palimpsesty na vězeňských zdech, hodnotí výsledky nápravy v jednotlivých typech zařízení, propaguje systémy alternativní ke stávajícím celulárním vězením.
