Terezie Zemánková Pořadí knih

Na současné výtvarné scéně lze najít jen málo autorů, kteří zůstávají věrní jednomu a navíc tak tradičnímu námětu – portrétu, jak to již přes dvacet let činí Ivana Štenclová. Dokázala jej formálně rozvinout do překvapující šíře a dodat mu nečekané niterné obsahy, na jejichž pozadí je mimo jiné možné rekonstruovat klíčové momenty jejího života. Malířka ve svém díle zkoumá jemné nuance vztahů a díky nim dokáže vystavět strhující příběhy, jež se svou intimitou a existenciální naléhavostí dotýkají každého z nás. K vyjádření emocí využívá vedle kreslířské bravury také invenční technologické postupy a materiálové experimenty. A jsou to právě vynalézavost, originalita i neobyčejná schopnost empatie, díky nimž můžeme Ivanu Štenclovou označit za zcela výjimečnou umělkyni v domácím i zahraničním kontextu.

Sophistica Gallery, Praha vydala rozsáhlou dvojjazyčnou monografii Olga Karlíková 1923 – 2004: Naslouchání / Listening, v níž představuje poprvé v celé komplexnosti mnohostranné životní dílo dlouho opomíjené umělkyně – malířky, kreslířky, grafičky, textilní výtvarnice a signatářky Charty 77. Autorka je nejvíce známá svými kresebnými a obrazovými záznamy ptačích zpěvů. Celé dílo Olgy Karlíkové je obráceno k přírodě, k niternému naslouchání přírodním jevům, v knize rozčleněné do oddílů Země, Voda, Prostor, Zpěvy s fotografiemi Ondřeje Poláka. Po úvodním textu Terezie Zemánkové věnovanému životnímu příběhu a přehledu tvorby Olgy Karlíkové následují další odborné studie; o textilu píše Johana Lomová, o ilustrační tvorbě Anežka Šimková, o autorčiných ptačích zpěvech z pohledu muzikologa Pavel Klusák. Knihu obohacuje esej Václava Cílka a rozhovor Marcely Pánkové s autorkou z devadesátých let. Přílohu knihy tvoří Ptačí a žabí abeceda s kresebnými záznamy Olgy Karlíkové doprovázené odbornými komentáři Víta Zavadila a vložené CD se zvukovými nahrávkami. Seznamy výstav a vyobrazení, bibliografie a vevázané ukázky svitků s ptačími zpěvy doplňují bohatou strukturu knihy, odpovídající edičnímu záměru vytvořit objevnou a živou odbornou publikaci jako poctu Olze Karlíkové. Publikace vydaná u příležitosti stejnojmenné výstavy v Museu Kampa, Praha, 8. září - 8. listopadu 2020.

Katalog ke stejnojmenné výstavě konané 18.9.–9.10.2020 v Sophistica Gallery obsahuje souběžný anglický text. Výstava Miloše Cvacha (*1945) představuje subjektivní výběr z jeho soudržné tvorby, která od 70. let reflektuje myšlenky minimalismu a geometrické abstrakce. Příprava výstavy připomíná hru s dřevěnou stavebnicí, kde geometrické tvary z barevné překližky evokují různé obrazy a emoce. Cvachovy reliéfy fungují jako univerzální symboly, do kterých si diváci mohou dosadit vlastní představy. Autor zdůrazňuje, že umění by mělo vyvolávat snění a myšlení, a pokud je příliš jednoznačné, ztrácí svou hodnotu. Po studiích na pražské AVU se Cvach, vnuk významného impresionisty, odklonil od figurativního projevu a začal zkoumat vztahy mezi hmotou a prázdnotou. V roce 1973 odešel do Paříže, kde jeho nový život a prostředí ovlivnily jeho tvorbu. Krajina se stává jeho osudovým tématem, přičemž inspiraci čerpá z pocitů a vizuálních vjemů. V jeho kresbách a grafikách se objevují stejné otázky jako u reliéfů, přičemž díla komunikují s prostorem, v němž jsou umístěna. Cvach vybízí diváky, aby objevovali své příběhy v jeho skulpturách a hráli si s nimi, neboť síla umění spočívá v jeho schopnosti odhalit pravdu za skutečností.

„Krutoněžné“ foto-autoportréty Petry Šimkové vznikají jako forma jejího intimního deníku, kdy řečí těla výmluvně zobrazuje své pocity, touhy a předtuchy. Vlastní akty snímané dlouhou expozicí následně metodou digitální fotomontáže kombinuje s fotografiemi přírodních struktur a městských prostorů, které pořídila na dvou pro ni osudových místech – na tropickém ostrově Bali a v Praze. Estetiku i dynamiku jejích foto-obrazů zásadně ovlivňuje techno, jež pro ni znamená mnohem víc než pouhou hudební inspiraci.