Reiner Stach Pořadí knih

Při pátrání v knihovnách i archivech a během badatelských cest do Prahy či Izraele nalézal Kafkův životopisec Reiner Stach nečekané poklady: nesrovnalosti v rukopisech, dosud nezveřejněné fotografie a úryvky z dopisů i svědectví Kafkových současníků. Nálezy stavěly osobnost a dílo velkého spisovatele do nového, překvapivého světla. 99 nejzajímavějších nálezů Stach shromáždil v knize nazvané To že je Kafka? a fundovaně je okomentoval. Množství dosud neznámých fotografií činí z tohoto doplňku k trojdílné Kafkově biografii další jedinečný literární zážitek a bezpochyby i senzaci. „Kdo se zajímá o Kafku a jeho svět, ten ať rychle otevře Stachovu pokladnici…“ Radio Bremen, Nordwestradio, Literaturzeit „Čtenář pozná jiného Kafku.“ NZZ am Sonntag

Třetí, závěrečný svazek monumentální Kafkovy biografie „Roky poznání“ zachycuje poslední necelé desetiletí Kafkova života, od roku 1916 do smrti v roce 1924. Uvedené období prožívá Kafka ve znamení zhroucení všech hodnot a jistot: První světová válka dokonale otřásla jeho už tak dost podlomenou vírou v lidstvo. Zaniklo Rakousko-Uhersko a z Kafky se stal německý Žid s českým pasem. Propukla u něj tuberkulóza, která ho čím dál tím více omezovala v životě i tvorbě. Ani jeho vztahy se ženami mu nedávaly naději na štěstí: Zrušení druhého zasnoubení v roce 1917 definitivně ukončilo pět let trvající poměr s Berlíňankou Felice Bauerovou. S další snoubenkou Julií Wohryzkovou se Kafka rozešel po necelém roce známosti. Intenzivně si také dopisoval s Milenou Jesenskou, která přeložila do češtiny některé jeho prózy. Poslední ženou jeho života byla Dora Diamantová, seznámil se s ní v roce 1923. Byla jedinou ženou, s níž žil, a ona o něj pečovala až do jeho předčasné smrti v roce 1924. Narůstající Kafkova nejistota, váhavost a pochybnosti také způsobily, že díla z té doby zůstala nedokončená či pouze v rukopisné, dle autora nehotové verzi. To vše Stach líčí živým, napínavým a dynamickým stylem, s panoramatickými pohledy na tehdejší dobu a dobové souvislosti, s překvapivými změnami perspektivy a s téměř scénickými obrazy.

Třídílná biografie o Franzi Kafkovi, jednom z nejvýznamnějších autorů světové literatury, je monumentální a výjimečná. Německý literární historik, který studoval literární vědu, filozofii a matematiku, na ní pracoval osmnáct let, pečlivě ověřoval fakta a vyhýbal se fikci. Kafkův život a dílo jsou zde zobrazeny v celé své složitosti. Autor vypráví poutavě, střídá esejistické a vyprávěcí pasáže, přičemž každý díl se čte jako román. V letech 1910 až 1915 se Kafka proměňuje z ovlivnitelného mladíka v odpovědného úředníka a mistra slova, jehož noční můry zachycuje s „kafkovským“ humorem a ironií. V tomto období se jeho život v Praze formuje kolem klíčových milníků: seznamuje se s židovským náboženstvím, poprvé vystupuje na veřejnosti jako spisovatel, zažívá první světovou válku a komplikovaný vztah s Felice Bauerovou, s níž se dvakrát zasnoubil. Tato doba je také charakterizována „strašlivým dvojím životem“ mezi kanceláří a psaním, kdy Kafka tvořil zásadní díla, včetně Rozjímání, Proměny a Procesu. Reiner Stach při práci na druhém svazku využil pozůstalost Felice Bauerové, objevenou v USA.

Monumentální trojdílný Kafkův životopis napsaný německým literárním historikem Reinerem Stachem je rozsahem, komplexností i významem zcela jedinečné dílo, považované v zahraničí za milník biografické literatury. Autor na něm pracoval celých osmnáct let, Kafku a jeho dílo prozkoumal v širokých dobových, společenských a literárních souvislostech. Přesto jeho dílo není určeno úzkému okruhu „kafkologů“. Naopak, Stachův styl je barvitý, živý a čtivý: jako byste četli strhující, napínavý román. První svazek zachycuje Kafkovo dětství a mládí, studia a prvních léta strávená v zaměstnání a zároveň vykresluje velkolepé dobové panorama spisovatelova rodného města, habsburské monarchie i celé střední Evropy. Kafkovy rané roky (1883–1911) rozhodně nebyly dobou pokojnou. Vznikala nová média a technologie – auta, první letadla, pásová výroba, telefon... to vše urychlovalo a měnilo život. Praha byla centrem vášnivých národnostních sporů a napětí, které se vybíjelo i na židovském obyvatelstvu. A uprostřed toho si citlivý Franz vybojovával cestu k duševní samostatnosti a k vlastní literární tvorbě – proti očekávání rodiny a nejednou i navzdory radám přátel.