Marija Jurić Zagorka byla průkopnická chorvatská novinářka a spisovatelka, která psala historické romány. Navzdory nepříznivým okolnostem a odporu ze strany kritiků i kolegů si získala obrovskou popularitu mezi čtenáři. Její díla, často zasazená do chorvatských dějin, se vyznačovala silným vypravěčským stylem a zájmem o sociální otázky. Zagorka se také angažovala v boji za práva žen a proti germanizaci a maďarizaci Chorvatska, což jí vyneslo uznání i kontroverze.
Závěrečný svazek sedmidílného cyklu završuje nejen příběh všech hlavních hrdinů, ale i události na císařském dvoře za osvícené vlády Josefa II. K velké nelibosti dvorské šlechty zavládl na Josefově dvoře liberální duch a jak jsou císařské reformy vítány prostými lidmi, tak jsou solí v očích šlechtě a kněžím.
Předposlední svazek oblíbené knižní série. Císař je obklopen jen několika věrnými, mezi něž patří jeho mladý tajemník, jeho hofmistr a mladičká schovanka. Zrada, která hrozí ve zdech paláce a kterou se tato skupinka snaží odvrátit, slaví nakonec vítězství a císař umírá nešťastný a zklamaný těmi, kterým chtěl prospět. Jeho věrní pak narychlo opuštějí zemi.
Dokončení prvního dílu legendární ságy Romantický a vzrušující příběh z doby vlády Marie Terezie, který se opírá o množství autentických dokumentů a svědectví pamětníků, je důkazem toho, že lidská zběsilost, hysterie a pověrčivost mohou za vhodných okolností překročit všechny myslitelné meze. V Záhřebu na Griči je v noci pod Krvavým mostem nalezena mrtvola magnáta zabaleného v modrém plášti se srdcem propíchnutým zlatou jehlou a přiloženým pergamenem s nápisem
Kamen na cesti můžeme označit jako ženský román, avšak ne ve smyslu triviální literatury, nýbrž jako feministický román.Jedná se však o dílo, které ctitelky Zagorky přečtou pouze jednou, protože není ani romantické, ani nekončí šťastně, hrdinka není žádná krasavice, v životě ji potkávají samé pohromy a ke všemu ještě spáchá sebevraždu! Svým obsahem se tedy zcela liší od děl, na něž bylo čtenářstvo od Zagorky zvyklé. Ačkoli byl román ve své době dobře přijat a čten, je součástí každého nového vydání děl Jurićové, čtenářky se k němu většinou nevrací z důvodu depresivního děje. Maša Grdešićová[138] označila tento román za antiromanci, jež stojí v protikladu k ideálnímu milostnému románu, neboť autorka neměla v úmyslu, aby její hrdinka zakotvila v manželství, ale aby z něj naopak unikla. Životní štěstí zde nespočívá v nalezení toho pravého životního partnera, s nímž hrdinka „žije šťastně až do smrti“, ale hodnotí se podle toho, nakolik dosáhne samostatnosti vlastní prací, přičemž nešťastný konec může čtenáře (vychované na četbě Gričské čarodějnice) vskutku šokovat.
Levoboček králem? Krásná je Neapol... Smrt na zlatě? Láska, nebo království.
